Životní kapitoly Jaroslava Foglara
Jaroslav Foglar od dětství vynikal ve stylistice a ve psaní vůbec (celý život si vedl deník). To se projevilo i v jeho pozdějším působení v úloze kronikáře Pražské Dvojky. Skautského oddílu, jenž byl jakýmsi předobrazem sdružení z románu Hoši od Bobří řeky.
Spisovatel se narodil 6. července 1907 v Praze, v Benátské ulici č. 3, jako mladší ze dvou bratrů. Jejich maminka bohužel záhy ovdověla a následně zůstala se svými syny sama.
V roce 1924 absolvoval obchodní školu a dlouhou dobu pracoval ve velkoobchodě s papírem. Když v roce 1934 se svou narychlo napsanou knihou Přístav volá vyhrál literární soutěž nakladatelství Melantrich, prosadil následně u jeho vedení vznik časopisu pro mládež – Mladý (Malý) hlasatel.
Aby podpořil myšlenku tzv. čtenářských klubů, kterou sám koncipoval, vytvořil ve spolupráci kreslířem Janem Fischerem pro tento časopis legendární komiks o Rychlých šípech, jehož první příběh vyšel před Vánocemi roku 1938. Do té doby byl Foglar pouze dopisovatelem redakce! Popularita Rychlých šípů ovšem předčila očekávání. Na původních deset dílů proto navázaly nejen další příběhy této pětice, ale posléze i detektivní román na pokračování Záhada hlavolamu, s Rychlými šípy v hlavní roli.
Jestřáb, jak zněla Foglarova skautská přezdívka, jako zkušený oddílový vedoucí vnímal, co jeho mladé kamarády baví a zajímá. Díky svým fabulačním schopnostem pak dokázal tyto podněty přetavit do knih, které si svou pravdivostí přirozeně našly tisíce čtenářů. Ve třicátých letech dokonce vydával jednu knihu ročně. Přitom chodil do zaměstnání, a ještě k tomu vedl skautský oddíl. Tohle extrémní vytížení ovšem výrazně přispělo k tomu, že nikdy nezaložil vlastní rodinu.
Když byl po únoru 1948 skauting zakázán, nesměl Foglar jako jeho významný činovník dále publikovat, přestože šlo o zavedeného a mládeží velmi žádaného autora. Svůj oddíl však vedl v poloilegalitě dál. Dohromady plných šedesát let.
I když jej dosavadní autorské honoráře dostatečně existenčně zajišťovaly, byl režimem donucen pracovat jako vychovatel v domově mládeže. Své spisovatelské aktivity sice omezil na minimum (spíš jen nápady do šuplíku), ale pokud mohl přece jen nějakou knihu vydat, vznikaly ty z nejzajímavějších. V roce 1965 například Tajemná Řásnovka.
Listopad 1989 sice přinesl svobodu, jenže dvaaosmdesátiletý spisovatel už neměl na psaní dost tvůrčích sil. V polovině 90. let sice vyšla Modrá rokle, jako přepis a dopracování dřívější komiksové trilogie, ale další, čtenáři očekávané knihy prakticky jen naznačoval.
Jaroslav Foglar skonal 23. ledna 1999 v pražské Thomayerově nemocnici ve věku 91 let.
Jaroslav Foglar
Spisovatel, šéfredaktor časopisů Mladý hlasatel, Junák a Vpřed, významný metodik, dlouholetý skautský vůdce 2. oddílu Praha. Své zkušenosti, nápady a programové tipy nabízel ostatním prostřednictvím časopisů a později knih na pomezí příběhu a metodické příručky, jako byly Kronika Ztracené stopy či Náš oddíl. První povídka Vítězství mu vyšla ve Skautu Junáku již v prosinci 1923. O deset let později ve stejnojmenném časopise publikoval na pokračování román Boj o první místo. A pak v rychlém sledu následovaly knihy Hoši od Bobří řeky, Přístav volá a dvě desítky dalších. Ty se spolu s mnoha povídkami a komiksy v čele s Rychlými šípy staly nejpodstatnější četbou pro několik generací mladých lidí. Jeho odkaz včetně autorských práv spravuje Skautská nadace Jaroslava Foglara.
