Přestat snít a pustit se do vysněného projektu
Herci a režisérovi Jiřímu Mádlovi nedávno vyšla knižní prvotina s názvem Přitažlivost planety Krypton. Popovídali jsme si nejen o ní, ale o jeho velkém filmovém projektu Vlny, na kterém aktuálně pracuje. A protože se toto číslo KULTu věnuje festivalům, nezapomněli jsme ani na ně.
Jste všestranný umělec. Hrajete, režírujete, píšete scénáře. Nyní vám vyšla prvotina Přitažlivost planety Krypton. Odkud jste čerpal inspiraci?
Myslím si, že se to nedá úplně přesně vystopovat, protože těch inspirací bylo víc. Mezi největší řadím své studium na gymnáziu v Rakousku. Pamatuji si moment, kdy jsem si tam poprvé s někým psal přes XChat. To mi bylo čtrnáct let a žádná taková konverzace se nevyvinula ve vztah podobný tomu, který řeší hrdinové mé knihy Martin a Veronika. Ale myšlenka „co kdyby“ mi zůstala. Navíc jsem měl pocit, že tohle je téma, které mě konečně ponouká k tomu, co jsem chtěl už dávno – napsat knížku.
Martin a Veronika se každopádně poznají na internetu. Máte vy osobně zkušenost s tímto typem seznamování? A myslíte si, že se dá přes virtuální realitu vybudovat skutečný vztah?
Plnohodnotný vztah určitě vybudovat nelze, ale hodnotný ano. Já teda takové osobní zkušenosti nemám, ale děje se to. Spousta mých známých si takto našla životního partnera.
Jedna z postav studuje biskupské gymnázium. Jaký máte vztah ke křesťanství?
Studoval jsem i na biskupském gymnáziu v Českých Budějovicích a na tábory jsem potom jezdil s evangelíky do Husince. Prostě jsem v tom byl namočený celé mládí. Ale i tak jsem si stejně musel k víře najít vlastní cestu. Jinak to asi ani nejde.
Veronika řeší nelehké životní výzvy. Bylo pro vás náročné ztotožnit se s typicky ženskými tématy?
Nevnímám to tak. Spíš jsem k tomu potřeboval najít odvahu. Ve Veroničině postavě se střetávají tři holky, které jsem poznal, takže jsem těžil z toho, jak jsem je v minulosti vnímal. Být v její hlavě bylo docela jednoduché. Chvílemi jsem měl dokonce pocit, že se mi píše snáz Veronika než Martin. Ale mám radost, že jsou nakonec oba vyrovnaní a každý má to své.
Často otevíráte témata, o kterých se moc nemluví, přesto je spousta z nás zná z vlastních zkušeností. Je vaším záměrem přinutit čtenáře/diváky k přemýšlení?
Chtěl bych hlavně probudit emoce, protože ty nám nakonec stejně říkají nejvíc. Moudra jsou fajn, ale mým hlavním záměrem nejsou. A myslím, že rady nám život stejně moc neulehčí. Smysluplný emocionální zážitek dává životu význam. Autor je podle mě jen nositel emocí a hledá situace, kterými je může vyjádřit. A je jedno, jestli píšete knihy, točíte filmy nebo skládáte hudbu.
O připravovaném filmu Vlny, který jste napsal a budete jej i režírovat, hovoříte jako o svém vysněném projektu. Čím konkrétně je pro vás jedinečný?
Pracuji na něm už sedm nebo osm let. Beru ho jako dárek. Vlastně úplně nerozumím tomu, jak se mohlo stát, že se příběh Weinerovy redakce a události v rozhlase v letech 1967 a 1968 ještě nedostaly na plátno. Když jsem četl knížku Od mikrofonu k posluchačům, říkal jsem si, že kapitola o Weinerovi a jeho redaktorech je jako synopse k filmu. Polotovar, ale s ohromným potenciálem. Vnímám ho jako základ pro divácký film v kulisách fotogenických šedesátých let, rádia a historie, která se zase opakuje
Aktuální číslo KULTu se věnuje festivalům. Patříte mezi jejich příznivce?
Určitě patřím. Mám rád ty filmové i hudební. A rozhodně bych vyrazil i na nějaký gastrofestival.
Jaké máte obecně plány na léto?
Budu připravovat Vlny. Mám ještě hodně věcí, které musím zařídit. Potřebuji doklepnout obsazení a potom už je to nimračka – lokace, archivy, storyboardy, kostýmy. Ale těším se. Beru to tak, že jednou je potřeba o vysněném projektu přestat snít a pustit se do něj.
Na jaké další vaše projekty se můžeme těšit?
Těším se, že se zase postavím i před kameru. Naposledy jsem točil film Pánský Klub, který teď běží v kinech. Od natáčení už uplynul rok, takže se těším zase na něco dalšího. A pokud se knížka bude líbit, rád bych psal dál. Mám už dokonce i název a téma. Ale počítám s tím, že se na to vrhnu až po dokončení Vln.
je český filmový herec, režisér, scenárista a nyní i autor románu s názvem Přitažlivost planety Krypton. Mezi jeho nejslavnější filmy patří Snowboarďáci, Colette nebo Probudím se včera. Autorsky debutoval filmem Pojedeme k moři, který si vysloužil uznání po celém světě. Nyní pracuje na snímku Vlny.
