Byť mu je teprve dvacet tři let, patří už mezi současnými hokejisty brněnské Komety k velkým postavám. Brankář Michal Postava dává o sobě řádně vědět už v jeho první extraligové sezoně. Z 52 zápasů základní části jich odchytal jen o deset méně. Na ledě strávil 2492 minut. Z 23 výher udržel třikrát čisté konto, třikrát asistoval při vstřelené brance svého mančaftu, což bylo ze všech gólmanů vůbec nejvíce. Zapsal si 1124 zásahů (druhý nejvyšší počet) při 92,05 procentech úspěšnosti zákroků a s průměrem 2,39 gólu na zápas. I zásluhou jeho čarování skončila Kometa po základní části na čtvrtém místě. Čtvrtfinálovým soupeřem se pro Brno staly Karlovy Vary, jehož dres v minulosti oblékalo hned sedm současných hráčů Komety.
Michale, jak to bylo s vašimi hokejovými začátky?
Se sportem jsem začínal ve Valašském Meziříčí. Bruslil jsem od tří let na zimáku za bývalými kasárnami, kam mě přivedl táta s dědou. Na hokej mě ale vodila celá rodina. Nejdříve jsem byl v obraně, což bývá u gólmanů časté, že začínají hrát na nějakém jiném postu. Do brány jsem se dostal poprvé až někdy kolem šesti let.
Měl jste vzor v rodičích, kteří také sportovali?
V mladém věku možná něco dělali, ale vrcholovému sportu se nevěnovali. Jsem rád, že mě v něm podporovali, i když ani pořádně nevěděli, co to bude nakonec vše obnášet. Vedle hokeje jsem hrál pravidelně i fotbal, což mi vydrželo do patnácti let. Už v dětství jsme to ovšem měli nastavené tak, že hokej bude na prvním místě.
Jak se stalo, že jste se z obránce stal gólmanem?
Zapracovala náhoda. Náš brankář jednou z důvodu nemoci na tréninku chyběl, a tak se za něj hledala náhrada. Ozval jsem se, že bych to chtěl zkusit. Vzal jsem si betony, rukavice a obyčejnou hokejovou helmu. Druhý den se hrál turnaj a všichni kolem mi říkali, ať ho zkusím odchytat. Nakonec jsem se na něm stal nejlepším gólmanem. A tak jsem brankářem už zůstal.
Takže zpátky do obrany už vás to potom netáhlo?
Když o tom teď mluvíte, tak bych se asi ještě do obrany nebo útoku někdy rád podíval. Ale tenkrát se už následně neřešilo, že bych se přesunul zpátky. Šlo mi to v bráně, a tak se rozhodli, že mě tam nechají.
Z Valašského Meziříčí jste se potom přesunul za hokejem kam?
Při přechodu z páté do šesté třídy jsem se přesunul do Přerova. Bylo to ale hodně náročné. V deseti letech jsem cestoval každý den vlakem sám z Valmezu do Přerova a zpět. Na základní škole byla hokejová třída, kam jsme chodili všichni kluci ze stejného ročníku. Uzpůsobené tomu byly i tréninky.
Jak jste školu zvládal?
Bojoval jsem, protože nejsem úplně studijní typ. Na základní škole to bylo ještě v pohodě, ale na střední už to bylo horší. Bylo totiž těžké skloubit hokej se školou, protože nešlo o sportovně založenou třídu s upraveným rozvrhem. Na gymnáziu v Přerově jsem vydržel jen rok. Přiznám se, že jsem i z několika předmětů propadal.
I z často tak neoblíbené matiky?
Ta mi problém nedělala, což neplatilo o chemii a přírodopisu. Jsem typ, který si více zapamatoval ze samotné vyučovací hodiny, takže mi dělalo problém spíše domácí biflování. Možná jsem si nezvolil ani vhodnou školu. Po roce na gymnáziu jsem totiž přešel o kilometr dál na hotelovku a tu jsem zvládl i s maturitou.
Do Komety jste přišel s pověstí nejlepšího gólmana první ligy. Měl jste tedy i jiné nabídky?
Ano. Dokonce i do ciziny jsem mohl odejít, ale do nižších soutěží. To jsem však zavrhl. Chtěl jsem si vybudovat pevnější pozici někde u nás. Mezi ostatními nabídkami jsme s agentem řešili nakonec přestup do Brna nebo Olomouce. Nějakou dobu to bylo dokonce procentuálně padesát na padesát. Pro Kometu nakonec převážilo to, že jsem v ní působil už v juniorských kategoriích a pár lidí tady znal.
Vzpomenete si ještě na svůj první ostrý extraligový zápas?
Na to se nezapomíná. Bylo to vloni 18. září proti Liberci, kterého jsem byl odmalička fanouškem. Měl znak (bílý tygr v modrém kruhu – pozn. red.) , který se mi jako jediný ze všech ostatních líbil. Nervozitu jsem před duelem pociťoval velkou, ale jinak jsem si to neskutečně užil. (Kometa tehdy prohrála 1:2 – pozn. red.)
A jak to máte s nervozitou dnes? Údajně jste flegmatik.
Snažím se tak vypadat, ovšem někdy je těžké to udržet. Když se ale hodí puk, tak si chci zápas pokaždé užít a dělat to, co umím nejlíp.
Měl jste někdy nějaký brankářský vzor?
Každý gólman má své vzory, jejichž některé zákroky se snaží třeba i napodobit. U mě to byl dříve Carey Price, Henrik Lundqvist a Petr Mrázek v době, když začínal v Detroitu v juniorských soutěžích.
Říká se o vás, že někdy až zbytečně vyjíždíte proti spoluhráčům mimo bránu a necháváte tak klec příliš odkrytou...
Snažím se být trošku agresivnější. A využívám u toho svoji přednost, tedy bruslení. Teď už to vyjíždění ale není tak časté. I když v jednom z posledních utkání se Spartou, kdy už běželo prodloužení, se mi to nevyplatilo. Byl jsem ale rád, že se vůbec držím na nohou. Snažím se prostě jen prezentovat svým přirozeným stylem a dělat to, co mi jinak vychází.
Jak se připravujete na zápasy?
S trenérem brankářů Janem Švaříčkem si před každým utkáním projedeme různé herní situace, například z čeho dává soupeř nejvíc gólů. Během zápasu se tím řídit je ale horší. Není kolikrát čas přemýšlet nad tím, kdo má zrovna puk a kam by mohl vystřelit. Jiné je to u nájezdů, ve kterých se dá u jednotlivých hráčů vypozorovat, jakých situací využívají nejčastěji.
Co Jágr? Dával jste si na něj víc pozor?
To úplně ne. Ale nikdy předtím jsem nezažil, abychom dostali gól a všichni fanoušci střelci tleskali. Což se v Rondu stalo v jeho případě 2. února při naší porážce s Kladnem 2:3. Jágr je prostě světový unikát.
Jak trávíte chvíle po utkání?
Většinou se chodím do posilovny vyjet na kole. Potom bývám docela dlouhou dobu ve sprše, a pak už si ideálně jen lehnu a pustím si nějaký seriál nebo film. Během sezony jsem většinou rád, když si odpočinu doma u televize, ale samozřejmě chodíme s přítelkyní na procházky po městě. Nebo jezdíme na různé fotbalové zápasy. Taky jsme nevynechali Oktagon, který se konal na zimáku. Partnerka se přestěhovala do Brna se mnou a během sezony vynechala možná jeden domácí zápas. Kolikrát má větší přehled o extralize než já, což mě občas i trochu zaskočí.
Díval jste se v přímém přenosu na nějaký rozhodující zápas předkola, abyste měl hned jasno o soupeři v play off?
To ne, spíše jsem jen po očku sledoval, jak se ostatním daří, na koho by to mohlo vyjít. Ale jinak se podobným situacím vyhýbám, abych neměl hokeje plnou hlavu. Ideálně totiž po odchodu ze zimáku nepotřebuji hokej už celý zbytek dne vidět.
Koho jste si za soupeře nepřál. Mladou Boleslav?
Nebudu raději říkat, koho jsem si přál a koho nikoli, abych toho pak nelitoval.
V Brně máte smlouvu ještě na jednu sezonu. Co dál?
Uvidíme. Pořád si uvědomuji, že mi je teprve 23 let a kariéru mám před sebou. Mám to nastavené tak, že si přeji především to, aby mi vydrželo zdraví, což je stejně nakonec to nejdůležitější. A potom se snažit vyhrát toho co možná nejvíc a posouvat se výš a výš.
Jak vidíte svoje šance v reprezentaci a draft NHL?
Byl jsem na reprezentačním kempu na začátku sezony. Od té doby s nikým v kontaktu nejsem. Ale bylo mi řečeno, že mě sledují a když na sobě budu stále pracovat, mám možnost se zase do národního týmu podívat. Taky ale bude záležet na trenérech, kdo jim bude zapadat do zvoleného systému. A NHL? To jde zatím kolem mě, neřeším to. Nechávám takové věci na agentovi. Občas se zmíní, že se na mě přijel někdo podívat. Nechci si tím teď ale zbytečně motat hlavu.
Co říká rodina na to, kam až jste to z malého města dotáhl?
Tatínek ani děda už nežijí. Takže ti mi fandí seshora. Zbytek rodiny, tedy mamka a babička, vše prožívají hodně už od chvíle, kdy jsem začal nastupovat v extralize. Doma se šálou a v dresu. Podporují mě a jezdí na většinu zápasů, takže se tady určitě ukážou i na play off.
Petr Podroužek
(*28. února 2002, Valašské Meziříčí) je český hokejový brankář, aktuálně působící v týmu HC Kometa Brno. S hokejem začínal v přerovském klubu, kde strávil mládežnická léta a v sezóně 2019/2020 debutoval mezi muži. Následně prošel týmy HC Zubr Přerov a HC Kopřivnice. V sezóně 2023/2024 získal ocenění nejlepšího brankáře Chance ligy, což vedlo k jeho přestupu do extraligové Komety Brno.
