Hodinový hoteliér
Ríša a Zuzi jsou milenci. On je ženatý, ona studuje uměleckou školu. Pravidelně se scházejí v temném pokoji, který zbyl po rozdělení kdysi honosného bytu. Jeho majitel, penzista Fána, s důchodem sotva vystačí, proto pokoj pronajímá. Kromě výhodného přivýdělku si se svými podnájemníky může občas pohovořit a osvěžit stereotypní život. I pro Fánova vrstevníka, hlídače Hanzla, který se chodí do bytu ohřát, je sledování mladé dvojice příjemnou vzpruhou. Jenomže tak, jak sílí ve společnosti krize bytová, kterou lze se skromností přestát, vyhrocuje se i krize mezilidských vztahů.
Ve hře Hodinový hoteliér (1969) zúročil Pavel Landovský (1936–2014) vše, co bylo charakteristické pro jeho herecký projev – živelnost, svérázný humor, intelekt a výborný smysl pro komičnost všedních situací. Čtveřice aktérů z této komorní hry symbolizuje střet odlišných zkušeností, tužeb a hodnot obyčejných lidí napříč generacemi. Osudy čtyř ztroskotanců vepsal Landovský do mimořádných hereckých partů, které jsou plné vtipných dialogů, groteskních prvků a existenciálního poselství.