Zahrát si s Beastie Boys, obejmout Kurta Cobaina

Do jaké míry považujete sami sebe za brněnskou kapelu?

Místo, ze kterého pocházíš a ve kterém jsi prožil většinu svého života, v  tobě rezonuje, ať chceš nebo ne. Za Brno jsem se nikdy nestyděl. Jeho romantická béčkovost je příjemným kořením všeho, co se v této metropůlce děje. Naše kořeny jsou tady, takže se to týká i nás. Leckdo se tomu může smát, nám se však napříč celou republikou potvrdilo, že to je náramná výhoda.

V červenci vystoupíte na letošním ročníku Mendel festivalu. Bude váš koncert právě zde něčím specifický? A snažíte se obecně jednotlivá vystoupení pojímat pokaždé trochu jinak?

Před koncertem si dáme na Mendelovu počest hrachovou kaši, takže ano, bude specifický. A  právě v  tomto smyslu pojímáme každý náš koncert jinak.

Je pro vás důležité, s jakými kapelami sdílíte na festivalech jedno pódium? Existují seskupení, s nimiž byste v rámci jedné akce hrát odmítli?

Takové kapely existují, ale ty si hrají navzájem samy na svých podiích pro svoje specifické fanoušky. Běžná scéna je sice různorodá, ale bývá oddělená pauzami na přestavbu. Takže se vždy začne psát nový list.

A s kým byste si naopak zahrát chtěli, ale dosud jste neměli to štěstí?

Já bych si chtěl odjet turné na banjo s Greenhorns v  roce 1971. Nebo žehlit košile před koncertem pro Jiřího Šlitra. Dát si trávu na Woodstocku s Jimi Hendrixem. Obejmout Kurta Cobaina. Zahrát si v New Yorku na cowbell s Beastie Boys. Těch jmen, na která jsem neměl v životě štěstí, je spousta a spousta.

Ve svých textech reflektujete jak nadčasová témata, tak konkrétní události, třeba v písni Klaus ukradl propisku. Cítíte potřebu vyjadřovat se k aktuálnímu dění?

Píseň a videoklip o Klausovi, co ukradl propisku, byl pokus o satiru na aktuální téma. Mělo to obrovskou sledovanost, leč mi záhy bylo jasné, že touto cestou jít nechci. Bylo to myslím jednou a naposled. Ostatní písničky jsou inspirovány životem, s jeho radostmi i starostmi.

Vaše zatím poslední album se jmenuje Chce to hit! Řídíte se tímto heslem, když skládáte nové skladby?

Ta píseň je takový malý výsměch jednomu pseudoproducentovi, který nám vysvětloval, jak se dělá hit, aby to lidé žrali. Já věřím, že máme hitů spoustu. To ostatně dokazují videa, co nám chodí, jak lidé naše písně hrají u  ohně, v  hospodě nebo jen tak na piano v  pokoji. Videa, na kterých nás hrají zábavové kapely v Horní Dolní. Největší hit-video-úlet byla píseň Lokomotiva, kterou hráli nějací trempíci na peróně u stojícího vlaku. Což by nebylo tak kontroverzní, kdyby tam ten vlak nestál z důvodů kolize s osobou v kolejišti. To se ale prý, na jejich omluvu, dozvěděli záhy.

Na stejném albu máte song White Trash. Máme ji brát výhradně s nadsázkou, nebo i jako doklad vašeho světonázoru?

Prosím, neberte. Stejně jako to, že mám rád holky pitomý. Nebo že moje žena se domů vrací opilá a tak dále. Něco je ušité rovnou na moji osobu, něco je naschvál otočené naruby. Ledacos příběh někoho jiného. Chtěl jsem v této písní popsat vtipně buranství, ale protože v  ní nejde dostatečně slyšet láska, tak se za mě moc nepovedla. O grilování mám už mnohem lepší, a bude určitě na další desce.

Jsou témata, jež byste si zpracovat v rámci vaší tvorby netroufli?

Vyhýbám se pouze politice a tématům, jež má aktuálně v ústech.

V lednu jste vydali singl Můžeš mi říct. Doprovází jej videoklip, v němž vystupuje i David Vávra. Historie Poletíme? je s tímto spoluzakladatelem divadla Sklep úzce spjatá, že?

Známe se dlouhé roky a  mnohokrát jsme i  společně vystupovali. Poprvé asi před 14 lety v brněnském klubu Desert. David je náš fanoušek a my jeho. Dlouho jsem čekal, až ho do našeho klipu obsadíme. Stalo se tak minulý rok společně s Milanem Šteindlerem a Marií Ludvíkovou. Bylo to moc příjemné natáčení.

Vyšel vám i živák Best of do gramofonu. Podle jakého klíče jste vybírali, které písně na něj zařadíte?

Od vydání první desky uplynulo mnoho let a  my jsme se dost hudebně posunuli. Chtěli jsme mít aktuální záznam naší hudební kondice pro naše fanoušky a esa v rukávu pro ty, co se jimi teprve stanou. Je to dvojalbum, na kterém je dohromady 32 našich nejlepších písní. Za zmínku stojí, že se neprováděla žádná postprodukce ani studiové dolaďování.

Vzhledem k tomu, že od Chce to hit! už uteklo více než pět let, musím se zeptat, jak to vypadá s jeho následovníkem?

Studio máme zamluvené na jaro 2024. Nová deska by tak měla vyjít příští rok. Materiál máme, takže následuje proces vložení do velkého kastrolu, uvést do varu, ochutit, zchladit, scedit, a to celé několikrát znovu.