Vymyslet a udělat historickou kolekci dortů není jednoduché
Terezie Jandová, zakladatelka a majitelka společnosti Fake Cake, tvoří umělé dorty, které jsou na první pohled nerozeznatelné od těch jedlých. V rozhovoru jsme probrali složení umělých dortů i čas strávený nad zakázkou historických replik dortů, na kterých si pochutnávala sama Marie Antoinetta.
Jak nápad na tvoření umělých dortů vznikl?
Začalo to klasickou cukrařinou. Pekla jsem dorty na zakázku, převážně narozeninové dorty pro děti. Tehdy jsem sama ještě žádné neměla, takže jsem si mohla rozvrhnout čas podle sebe. Po narození synů se vše změnilo. Pekla jsem převážně po nocích, protože jsem se přes den musela věnovat rodině. Tenhle kolotoč povinností odneslo i moje zdraví. Poznala jsem, že to byl pro mě varovný signál, abych si dala pauzu a zamyslela se nad tím, jak mám pokračovat dál. Mám kamarádku fotografku, které jsem pekla jedlé narozeninové dorty pro dceru a z oslavy vznikly vždy nádherné fotografie. Požádala mě, jestli bych jí mohla péct jednoduché dorty na focení s klienty, což možné bylo. Situaci však komplikovala doprava a kilometry, jež nás od sebe dělily. A právě v tomto období přišla první myšlenka začít tvořit umělé dorty pro fotografy. Vyrábění těchto dortů mi pomohlo vyřešit problém, jak skloubit všechny provozní věci spojené s focením i organizaci svého vlastního času. Letos je to už třetí rok.
Na co se společnost Fake Cake konkrétně specializuje?
Na výrobu umělých dortů a drobných cukrářských výrobků, které jsou na první pohled nerozeznatelné od jedlých. Tento výrobek pak slouží jako rekvizita všude tam, kde se z praktických důvodů jedlé dorty nehodí nebo je nelze použít. Oblíbené jsou převážně u fotografů, reklamních agentur a svůj účel splní i jako dekorace do výloh či na výstavní stánek s cukrářskou tematikou. Jedinečnou skupinou jsou pak svatební maxi dorty, kdy se několik spodních pater nahrazuje polystyrenovou maketou nebo je celý dort maketa, která zůstává pro obdiv všech očí na svatebním stole a hostům se naporcuje a servíruje jednodušeji zdobený exemplář nachystaný v nitru kuchyně. Mezi mé netradiční zákazníky, kterých si velice vážím, patří i obchodní řetězec IKEA, který si ode mě objednal několik cupcaků a dort do svého roomsetu v obchodním domě IKEA Zličín. Značka Fake Cake mi stále vzniká pod rukama. Teprve druhým rokem umělé dorty konečně vypadají tak, jak bych si je sama představovala.
Měla jste už v minulosti možnost vyrábět umělé dorty, které se objeví před kamerou, nebo je to poprvé?
Před kamerou vyloženě ne, to je nyní poprvé. Ale nedávno jsem spolupracovala na jednom projektu fotografky a umělkyně Lucie Drlíkové, který se fotil pod vodou. Lucie tvoří projekt Bylo nebylo ve vodní říši (Once Upon a Dream in Waterland). Tenkrát jsem jí pomáhala s tvorbou sladkého baru a různých laskomin pro Alenku v říši divů. Byla to pro mě první velká výzva, protože jsem tvořila umělé dorty tak, aby se pod vodou nepoškodily, což bylo docela náročné. Největší problém byl s polystyrenem, který je nepotopitelný. Asi půl roku jsem vymýšlela, jak všechno zařídit, aby se dorty potopily, a přitom se jim nic nestalo.
I tentokrát jde o rozsáhlejší akci, a navíc se Šáruš History Fashion spolupracujete poprvé.
Spolupráce mě už na začátku velmi zaujala, proto jsem do toho také šla (smích). Nabídka přišla na poslední chvíli, takže jsem se zpočátku obávala, že zakázku časově nestihnu. Vymyslet a udělat celou historickou kolekci není jednoduché. A tak se stalo, že jsem projekt nejprve z nedostatku času odmítla. Jenže mě zakázka natolik zaujala, že jsem si to nakonec rozmyslela a jsem za to moc ráda. Dala jsem do toho vše a myslím si, že se vše podařilo tak, jak mělo. Osobně jsem s výsledkem velice spokojená.
Které laskominy, jež čtenáři mají možnost v hudebním traileru vidět, byly v dané době oblíbené?
Nejprve jsem musela zjistit, jaké druhy sladkostí se vůbec pekly. Brouzdala jsem na internetu a také mně pomohly fotky, které mi poslala Šáruš History Fashion. Fotografie mi sloužily jako představa a inspirace, nebyly to dobové dorty. Tedy až na jeden, který podle dochovaných pramenů Marie Antoinetta milovala. Dala jsem na zdravý selský rozum, takže jsem zvolila dorty, kde se hodně používal krém, piškot, ovoce a zdobení zlatem. Menší cupcaky jsem ozdobila zlatými brožemi a perličkami. Inspirovala jsem se dobovými ornamenty, které jsem viděla na nábytku. Tyto prvky jsem konkrétně použila u největšího čtyřpatrového dortu. Čtenáři můžou v kolekci zahlédnout pusinky, cupcaky a makronky. V neposlední řadě bych vyzdvihla i samotné dorty – hlavní čtyřpatrový, krémové dorty, malý růžový dortík se zlatou broží, čtyřicet centimetrů vysoká pusinková věž, dort v podobě kolotoče s koníky a piškotový dort. Na tom největším jsem s přestávkami pracovala asi týden. A celá zakázka mi trvala měsíc.
Můžete čtenářům prozradit, z čeho všeho se autentická replika nejoblíbenějšího dortu Marie Antoinetty skládá?
Díky pramenům víme, že čokoládovo-krémový dort, který je nahoře politý čokoládou a ozdobený malinami, byl nejoblíbenější pochoutkou francouzské královny. Dort se skládá z více vrstev různých materiálů, takže se musí čekat, než vrstva zaschne, až pak se může pokračovat dál. Základ všech umělých dortů je polystyrenová maketa obmazaná speciálním tmelem, kterou zdobím různými druhy tmelů a dalšími modelářskými hmotami. Takto hotový výrobek posléze různým způsobem maluji a dobarvuji. Místo čokolády jsem použila speciální výtvarnickou techniku lití akrylu. Na závěr přichází zdobení umělým krémem různými cukrářskými špičkami a umělými malinami. Přesné detaily ovšem neprozradím, to je právě moje know-how (smích).
Jaký máte vy osobně vztah k historii? Líbilo by se vám přenést se do bujarého období Marie Antoinetty?
O této době vím základní informace ještě z hodin dějepisu, ale nikdy jsem se mu důkladněji nevěnovala. Na historické filmy se dívám ráda, ale musím přiznat, že ten o Marii Antoinettě jsem neviděla. Možná je to i tím, že mám v životě jiné priority, takže času není nazbyt. A co se výroby dortů týče, zaměřuji se spíše na narozeninové dorty. Každopádně kdyby se naskytla příležitost, tak bych se do období rokoka ráda přenesla, protože se mi tehdejší móda a styl odívání, kterým se Šáruš History Fashion inspiruje, moc líbí.
Jaké zajímavé zakázky společnost Fake Cake ještě letos čekají?
Tato zakázka byla pro mě letos posledním velkým projektem. Odteď už se začnu soustředit na Vánoce. Spousta fotografů fotí tuto tematiku už od začátku podzimu, takže vymýšlím vánoční dekory, ozdoby a dorty.
Fake Cake - rekvizity pro fotografy
Vystudovala střední školu marketingu a managementu, poté se vyučila cukrářkou. Na přelomu let 2019 a 2020 začala vyrábět umělé dorty pod značkou Fake Cake. Nyní se výrobě napodobenin skutečných dortů věnuje naplno. Tereziny umělé dorty jsou oblíbené hlavně u fotografů, reklamních agentur nebo jako dekorace ve výlohách a výstavních stáncích s cukrářskou tematikou. Mimo to je Terezie matkou dvou malých chlapců.