Princezna zakletá v čase 2 opět zdařile míchá pohádku s fantasy

Film se nezdržuje sáhodlouhým úvodem a divák je ihned vhozen doprostřed děje. V prvních minutách je sice trochu zmatený, ale vše se poměrně brzy vyjasní a dojde i na krátkou rekapitulaci prvního dílu. Celkově je třeba ocenit, že docela spletitá pravidla pohádkového světa jsou divákům vysvětlena poměrně jednoduše, a tak se v ději nakonec budou orientovat i nejmenší diváci. 

Oproti prvnímu dílu se hlavní postavou stává sarkastická alchymistka Amélie, kterou opět hraje Eliška Křenková. Znovu dojde i na hrátky s časem. Amélie se díky runě času potkává se svým minulým já a učí se novým schopnostem. Vracejí se i princezna Ellena a princ Jan, a dokonce i prohnaná čarodějnice Murien. Hlavním protivníkem protagonistů se však stává čaroděj Alzar, který touží ovládnout svět magie pomocí pěti prvorun. Amélie se pak spolu s ostatními musí vydat do alchymistického města Ayra, aby našla cestu, jak ho zastavit.

Dospělý divák si brzy všimne, že tvůrci si mnoho motivů půjčují z úspěšných hollywoodských trháků. Hlavní záporák tak trochu připomíná Thanose z marvelovek a vizuál Ayry byl nepochybně inspirován Bradavicemi. Zároveň je však třeba říct, že se nejedná o nějaké laciné a bezduché kopírování. Přestože registrujeme mnoho klišé, jako snímek funguje velmi dobře a daří se mu vytvářet vlastní rozsáhlý svět i mytologii.

Také čtěte

Budařova pohádka budí rozpaky

Pokud bych měl tento scenaristicko-režisérsko-producentský debut Jana Budaře shrnout pár slovy, řekl...

Vizuál je v rámci české produkce na špičkové úrovni. Dočkáme se epických průletů nad krajinou Oberonu i mnoha skvělých trikových záběrů. Ačkoli tvůrci samozřejmě nemohli pracovat s hollywoodským rozpočtem, podařilo se jim vytvořit uvěřitelný fantasy svět, který ani v nejmenším nepřipomíná televizní papundeklovou pohádku.

Mezi současnými českými pohádkami je tato výjimečná také v tom, že v ní dobře funguje i humor. Tvůrci odlehčují děj v těch správných chvílích a zároveň nesklouzávají k příliš dětinským nebo otravným vtipům. 

Eliška Křenková znovu předvádí výborný herecký výkon. Zároveň je třeba říct, že její alchymistka, která vše ironicky glosuje s kamenným výrazem ve tváři, fungovala výrazně lépe jako vedlejší postava. Jako hlavní hrdinka působí zpočátku příliš apaticky a až ve druhé polovině filmu se dostává do situací, kdy z ní tato chladná a netečná maska padá.  

Mezi negativa snímku patří i občasné nelogické jednání hlavních postav a poměrně natahovaný závěrečný souboj. Princezna zakletá v čase 2 trvá přes dvě hodiny, což nemusí být pro nejmenší diváky úplně únosné. Jedná se však jen o drobné výtky. Film je sice směskou nepůvodních motivů, ale výsledek je nakonec nadprůměrnou podívanou, kterou si užije celá rodina.