Článek

Pranýř a klec bláznů na tržišti Zelného trhu

Pranýř a klec bláznů na tržišti Zelného trhu, Brno, Historie, Zelný trh, magazín KULT* Brno
Historie

Trhy a tržiště byly v minulosti skutečnými centry městského života a plnily úlohu nejen hospodářskou, ale i společenskou a kulturní. Zde bylo možno prodat i koupit zboží denní potřeby, potkávat se s přáteli a příbuznými, dovídat se novinky ze společnosti či se pobavit vystoupením nejrůznějších kejklířů, herců, muzikantů a siláků. Trhy přinášely městu významné ekonomické výhody v podobě tržních poplatků, zvýšeného návštěvnického ruchu, poplatků za ubytování a pohostinství. Současně však zvyšovaly nároky na bezpečnost hostů, obchodníků a jejich zboží.

K  někdejšímu koloritu Zelného trhu – největšího brněnského tržiště – patřily v  minulosti také dva specifické objekty: tzv. klec bláznů a pranýř. Nacházely se v dolní části trhu před Redutou v  blízkosti masných krámů. Redutě bližší klec bláznů byla skutečně nelidským zařízením, kam byli zavíráni převážně tělesně či duševně postižení lidé, vymykající se běžné představě o normálnosti, anebo „posedlí ďáblem“. Klec byla snýtovaná ze železných prutů tak, aby se v  ní nedalo sedět, stát ani ležet. Postižení tímto způsobem vystaveni davu často ani nechápali důvod svého utrpení a  zloby okolí.

Pranýř a klec bláznů na tržišti Zelného trhu, Brno, Historie, Zelný trh, magazín KULT* Brno

Vypálení cejchu na pranýři

Pranýř byl rovněž místem hanby a  pokoření, ale zároveň také trestem za drobné přestupky nebo mravnostní delikty. Na kruhovém třístupňovém základu stál sloup se čtyřbokou lucernou. Odsouzený byl přivázán ke kůlu, na krk mu byla umístěna cedulka s  proviněním a  po určitou dobu byl ponechán napospas davu, projevujícímu milost či nemilost nadávkami, urážkami i kamenováním. Někdy byl provinilec trestán i mrskáním březovými metlami, popřípadě vypálením cejchu. K  veřejné hanbě se takto odsuzovaly ponejvíce hašteřivé a záletné ženy, ale také nepoctiví řemeslníci a obchodníci. V roce 1600 byla pranýřem potrestána žena kloboučníka Jiřího prodávající hrnce sádla s lojovou výplní na dně. Hrnce jí byly uvázány na krk a po potupném průvodu ulicemi ji i s hrnci připoutali k pranýři na Zelném trhu.

Nepoctiví pekaři

máchaní v koši Nejžádanějším zbožím prodávaným na městských tržištích byly výrobky potravinářské, především chléb a  maso. Prodávaly se v  dřevěných přístřešcích, tzv. chlebných lavicích a masných krámech, na Horním i Dolním trhu. Produkty do těchto zařízení dodávali výhradně brněnští pekaři a řezníci, přičemž obě profese patřily z hlediska poctivosti prodeje k těm nejproblémovějším. Trestání veřejným pranýřováním náleželo k  běžným právním procedurám a  stížnosti na cech pekařů se táhnou celou jejich historií. Pekaři, kteří šidili své zákazníky, byli trestáni různým způsobem. Vyhláška z  roku 1744 stanovila, že pokud pečivo nebude mít příslušnou váhu, bude vlhké nebo jinak nepoživatelné, následuje při prvním zjištění trest zabavení zboží. Při druhém přestupku zboží propadne s pokutou šesti tolarů, potřetí bude nepoctivý pekař vymáchán v  koši nebo vystaven na pranýři, počtvrté ztratí měšťanství a bude mu odebráno právo vykonávat řemeslo. Trest mácháním se prováděl v proutěném koši zavěšeném na trámu za účasti soudce.

Také čtěte
Historie Reduty, Reduta, Národní divadlo Brno, Aleš Svoboda, magazín KULT* Brno
Reduta, stavba propojená s historií města již od hlubokého středověku, stojí v samém centru...

Na jeho pokyn odsouzeného pomalu spouštěli do vody a opět vytahovali za hlasitých projevů pozorovatelů. V  Brně se exekuce prováděly v  Hutterově rybníku v  místech dnešního náměstí 28. října. Veřejná potupa vystavením na pranýři byla vykonávána na Horním trhu a brněnští pekaři z ní měli velký strach. Svědčí o tom i přípis zaslaný roku 1713 brněnskému magistrátu, v němž pekaři poníženě a uctivě prosí, aby pranýř – „k naši prostituci zřízené dílo“ – dala rada před slavností Božího těla, na níž se vždy shromažďovalo množství lidí z celého města i okolí, odklidit. Neúměrnému zdražování a jiným nepravostem na tržištích měly bránit stálé městské tržní hlídky. K jejich posílení byla roku 1791 zavedena instituce občanských tržních dozorců. Bylo jich celkem čtrnáct (šest ve stálé službě a osm na vystřídání) a  jmenoval je purkmistr. Mimo stálý plat byla jejich výdělkem celá třetina ceny konfiskátů a pokut vybraných za přestupky. Přes mnoho takovýchto opatření úskoků a bezpráví na tržištích neubývalo a nepoctivost a podvody postihovaly téměř všechna obchodní odvětví.

Pranýř a klec bláznů na tržišti Zelného trhu, Brno, Historie, Zelný trh, magazín KULT* Brno

Mohlo by vás zajímat

Článek
Pokud máte ve svém okolí nějakého milovníka hudby, kterého byste třeba...
Článek
Vzdělávání
Vynálezci a kutilové všeho druhu se předposlední víkend v říjnu sešli...
Článek
Cestování
Přechodné podzimní období s sebou nese výzvy spojené se střídavými...
Rozhovor
Vzdělávání
Vyvíjet vlastního chatbota se mu zdálo zbytečné, teď jeho Kanbu.ai...