Pokud se sny stávají skutečností, co více si mohu přát

Jako kastelánka znáte zámek jako své boty. Máte v areálu nějaké oblíbené místo, které je pro vás speciální?

S pokorou stále zámek poznávám. Často se nám podaří ještě najít další archiválie, dobové fotografie, pomáhá nám to poznat historii i podobu zámku, zámecké zahrady i celého panství. Mezi má oblíbená místa patří ve druhém patře hlavní schodiště zámku, které bylo upraveno v historizujícím slohu, takže antické motivy společně s velkým světlíkem, který dává prostoře světlost, a díky tomu i jistou náladovost. V zámecké zahradě je to potom část označována jako Kapucínka s dvouramenným cihlovým schodištěm a popínavými plnokvětými růžemi, které zdobí ohradní zeď a nad nimi se týčí majestátní stoleté lípy.

Za dobu vašeho působení v Lysicích jste jistě zažila mnoho úsměvných či nezapomenutelných situací s návštěvníky.

To ano, například nikdy nezapomenu na českého návštěvníka, který se v dubnu přišel ohřát do mé kanceláře, ale mně trvalo dlouhých deset minut, než jsem se i za pomoci angličtiny, němčiny a ruštiny dozvěděla, co vlastně potřebuje. Na návštěvníky, kteří se i přes svůj vysoký věk těší na to, že si budou moct nazout zámecké papuče. Na všechny svatebčany, kteří neví, ke které svatbě patří, nezeptají se a potom se diví, že neznají ani jednoho ze snoubenců. Ale nejvíc mě pobaví bezprostřední reakce dětí, třeba malé holčičky, která by chtěla „dělat tu princeznu na tomhle zámku“. 

Veškeré kulturní památky byly kvůli nepříznivé epidemiologické situaci po dlouhé měsíce zavřené. Čím jste toto období vyplnili?

Díky mým úžasným kolegům a jejich nadšení jsme nově „vyinstalovali“ dvě komnaty v prvním návštěvnickém okruhu. Můžeme se teď opravdu pochlubit elegantním dámským orientálním budoárem a adjustací vybavení podle historických dokladů. Dále jsme nově zpřístupnili tři místnosti z původního bytu hraběte Albrechta Dubského, tedy posledního šlechtického bytu ve druhém patře zámku. V šatně a kanceláři bývaly až do prosince depozitáře, teď už dokumentují život členů hraběcí rodiny a promyšlené členění prostor zámku.

A jak si stojí zámek co do návštěvnosti nyní? Zaznamenala jste nějakou změnu oproti předchozím sezónám?

Chybí nám samozřejmě návštěvnost jarních a podzimních měsíců, i adventu a vánočních prohlídek. Cizinců je také pomálu, dříve nám slavná spisovatelka Marie Ebner von Eschenbach, rozená hraběnka Dubská, přiváděla především rakouskou klientelu. Na druhé straně jsme jako jediná památka v regionu otevřeli o prázdninách i v pondělí, takže návštěvnost v červenci 2021 byla stejná jako v roce 2019, což je skvělé. 

Depozitář zámku obsahuje sbírku hodnotných historických fotografií. Čím jsou tak unikátní? Kolik jich celkem ukládáte a bude někdy možnost je vidět na vlastní oči na výstavě?

Staráme se o soubor více jak 40 tisíc dobových fotografií pocházejících nejen z lysického zámku, ale také z takzvaných svozů, teda zámků, které se po válce staly domovy pro mládež nebo seniory a původní vybavení bylo převezeno k nám. Tedy včetně fotografií. Jsou úžasným svědectvím doby. Další sbírkou je sbírka tzv. albuminiových fotografií, které si počátkem 19. století dovezl hrabě Erwin Dubský ze svých cest po cizích zemích, třeba ze Siamu, Číny, Japonska. Jedná se jak o portréty a skupinové fotky, tak o panoramatické snímky měst, památek apod. Vystavujeme je na tematických výstavách, respektive jejich dokonalé kopie, a mnoho z nich je doplněním i zámecké instalace prohlídkových tras.

Začátkem července bylo možno v prostorách zámku zahlédnout originály filmových kostýmů z českých pohádek. Pořádáte více takových akcí? Na jaký další program se u vás mohou návštěvníci těšit?

Snažíme se k nám návštěvníky s citem a vkusem „přilákat“. A kostýmy z pohádek se u prostředí, kde se pohádky natáčejí, přímo nabízejí. Vystavovali jsme ale také historické loutky, krajky, kočárky, dětské hračky, šaty. Šikovné zahradnice několikrát do roka zmnohonásobí květinové aranžmá, kterými vyzdobí a provoní zámek na pravidelných výstavách, na jaře a o adventu a Vánocích. Tato živá krása a jejich nápady a um jsou vždy oceňovány a návštěvnost je rázem vyšší. Teď nás koncem září čeká Dýňobraní (25.–28. 9.) a potom snad už opět po covidové pauze Vánoce s výstavou betlémů. Akcí je hodně, myslím, že si každý může vybrat, stačí jen sledovat náš web (www.zamek-lysice.cz) nebo sociální sítě a poté přijet.

Zámek Lysice a vaši kavárnu najdeme i v gastromapě Lukáše Hejlíka. Bylo pro vás umístění do knihy překvapením, nebo jste jej očekávala?

Upřímně to malinko překvapení bylo, i když že naši zámeckou kavárnu pan Hejlík navštívil, jsem věděla. Jsem na ni pyšná, její provozovatelé umí, jsou skvělí a kreativní, z naší strany jsme zapracovali na její podobě, stylu a částečně i vybavení. Café Dubský do gastromapy právem patří. I já často chodím „mlsat“, na zmrzlinu nebo výbornou kávu.

Jakou máte do budoucna vizi? Připravujete pro návštěvníky nějaké nové expozice?

Jedna z našich největších vizí dostává velmi reálnou podobu, právě zahajujeme velkou obnovu zámecké zahrady a zahradnictví v řádech desítek miliónů korun. Obnovovat se budou stavební prvky, je nutné zajistit závlahy a dostatek vody, nové založení trávníků, výsadby a mohutně se bude také restaurovat. Zahrada by za dva a půl roku měla vypadat jako koncem 19. století. V zahradnictví se například bude obnovovat a opravovat původní fíkovna s pojezdnou střechou, evropský unikát. Počítáme také s novým návštěvnickým centrem v předzámčí, jeho celkovou rehabilitací a využitím, například i jako menší penzion. Stále je co připravovat a pokud se sny stávají skutečností, co více si mohu přát.