Marie Terezie, jedna z nejmocnějších žen celé Evropy
Marie Terezie byla arcivévodkyní rakouskou, královnou uherskou, a především jedinou vládnoucí ženou na českém trůně. Je považována za jednu z nejvlivnějších panovnic historie, která toho svým zemím hodně obětovala, a my jí dodnes za mnohé vděčíme.
Od mala byla velmi nadaná, věnovala se studiu cizích jazyků, náboženství, dějin i umění. Tančila a vystupovala v divadelních představeních. V tomto útlém věku byla její největší oporou a současně i nejbližším člověkem její opatrovatelka, říšská hraběnka, Charlotte. Její učení mělo na Marii Terezii velký vliv a svou vychovatelku si velmi oblíbila. Když bylo budoucí panovnici pouhých šest let, setkala se Františkem I. Štěpánem Lotrinským, který se později, v roce 1736, stal jejím manželem. Samozřejmě nešlo o žádné spontánní seznámí, pro Marii Terezii, jakožto nástupnici habsburské monarchie, byl výběr manžela jedním se stěžejních prvků, který rozhodne o budoucnosti, síle a blahobytu celého rodu. Jednalo se tudíž o promyšlenou strategii, za níž stál její otec Karel VI.
V roce 1740 otec Marie Terezie zemřel a ona sama se stala velice význačnou vládkyní. Mezi její tituly patřila rakouská arcivévodkyně, vévodkyně lotrinská a toskánská, markraběnka moravská a královna česká. Od tohoto okamžiku započala éra vlády jedné z nejmocnějších a nejsilnějších žen všech dob.
Od počátku jejího nástupu na trůn jí některé země odpíraly výsostné postavení získané pragmatickou sankcí a objevovaly se i snahy někdejších vládců připravit ji o celé habsburské dědictví. Jejím největším nepřítelem bylo v té době Prusko, s nímž vedla několik sporů a válek. V roce 1741 byla korunována také uherskou královnou, čímž si zajistila podporu ze strany Uher. K jejím nepřátelům se později přidala také sasko-bavorská koalice, která zaútočila na Prahu, a Marii Terezii se od nikoho nedostávalo pomoci. Nakonec za pomoci Uher přeci jen zvítězila a Prahu uhájila. Na základě toho byla poté v roce 1743 korunována královnou českou, jedinou vládnoucí ženou na českém trůně a současně také první ženou, jež na své hlavě pocítila váhu svatováclavské koruny.
V průběhu let se postavení Marie Terezie stávalo čím dál tím silnějším, začala být uznávána ostatními vladaři, až nakonec přeci jen skončila válka o rakouské dědictví příměřím. Pragmatická sankce byla uznána a rakouská arcivévodkyně zaujala své právoplatné postavení mezi prominentními panovníky celé Evropy.
Jedním z nejvýznačnějších počinů této královny jsou reformy, o které se v době své vlády zasadila. Dodnes nejznámější tereziánskou reformou bylo zavedení povinné školní docházky, která umožňovala každému člověku přístup ke vzdělávání, čímž zvýšila gramotnost celého obyvatelstva. Vedle tohoto se také aktivně věnovala tvorbě tereziánských katastrů, nově definovala vztah mezi dominikálem a rustikálem ve vlastnictví půdy a zajistila mezi nimi rovné zacházení, robotním patentem ulevila od povinnosti poddaných pracovat na půdě šlechty, zavedla číslování domů a mnoho dalšího. Na tyto inovativní a osvícenské reformy následně navázal také její syn Josef II. Vedle toho se zabývala také oblastmi hospodářství a kultury a usilovala o prosperitu svých zemí a kvalitní život tamních obyvatel.
Marie Terezie se za svého života zasloužila o mnoho úspěchů a reforem, které pozitivně ovlivnily vývoj českých zemí a nejen jich, a vydobyla ženám hned několik významných prvenství. Ačkoli byla dlouhá léta ostatními panovníky značně přehlížena a nedostávalo se jí uznání, díky svému odhodlání, statečnosti a strategickému uvažování dokázala obhájit právoplatnost svého místa mezi předními evropskými panovníky a dodnes je považována za jednu z nejmocnějších vládkyní všech dob.
Zdroje:
https://www.narodnipokladnice.cz/numismaticke-novinky/506-podcenovana-marie-terezie-ze ktere-se-stala-nejmocnejsi-panovnice-evropy
https://www.ceskedukaty.cz/novinky/marie-terezie-panovnice-za-jejiz-reformy-dekujeme dodnes/
https://archiv.radio.cz/cz/static/marie-terezie
Habsburkové – domovem i v Českých zemích
Projekt Po stopách šlechtických rodů v roce 2024 představí veřejnosti, jak Habsburkové bydleli v Čechách a na Moravě v 18.–20. století a jak zděděná či zakoupená sídla přizpůsobovali svému vkusu i zálibám. Z historického hlediska se projekt zaměří na členy rodu, kteří v Čechách a na Moravě pobývali dlouhodobě a měli tady své zázemí a domov.
Hlavními objekty letošního ročníku jsou státní zámky Konopiště, Ploskovice a Zákupy.
Více na stránkách Národního památkového ústavu.
