Krotitelé duchů: Říše ledu vás zanechá spíše vlažnými
Ve snímku Krotitelé duchů: Říše ledu se rodina Spenglerových vrací tam, kde to všechno začalo, tedy do legendární hasičské stanice v New Yorku
Do kin nedávno zamířil další sequel ke známým Krotitelům duchů, který navazuje příběhově na předchozí prequel Krotitelé duchů: Odkaz.
Ve středu celého filmu stojí rodina Sprenglerových, se kterou se vracíme do New Yorku. Na známých ulicích se opět prohání divocí duchové a rodina krotitelů se je snaží všechny dát pod zámek. Narazí přitom ale na ledovou hrozbu, která se ukrývá v tajemném runovém orbu. Jeho záhadu se nicméně snaží vyřešit příliš mnoho postav. Nejvíc film sleduje Phoebe, patnáctiletá dcera Sprenglerových, která se chce za každou cenu zapojit do chytání duchů. Zároveň řeší konflikty se svojí matkou a jejím přítelem, což tvoří základ pro zápletku rodinných neshod. Kolem Phoebe se pak pohybuje několik nových mladých krotitelů, kteří působí jako potenciálně zajímavé postavy. Nikdo tu bohužel nedostává příliš prostoru pro rozvoj a tak se z nich stávají jen další tváře, které v příběhu nehrají skoro žádnou roli.
Film totiž dost sází na jistotu a nostalgii, čímž utrpí nové postavy a zápletky. Naopak známé tváře původních krotitelů duchů uvidíme po velkou část snímku. V popředí stojí Dan Aykroyd, který se opět vrací v roli bývalého krotitele, co se stal sběratelem kuriózních prokletých předmětů. Na skok přijde do staré hasičárny i Bill Murray, Ernie Hudson a Annie Potts, kteří oblečou staré kostýmy krotitelů a prohodí v nich pár známých hlášek.
Spolu s nimi se vrací i známí duchové, kteří se proslavili v původní duologii. Některé jejich příchody na scénu vycítíte na míle daleko a nejsou moc překvapivé. Nové přízraky trpí stejným problémem jako nové postavy: nedostávají dost prostoru. V určitém bodě jsou zkrátka odkazy na původní dva filmy trochu vyčerpávající a nostalgie působí spíš vyčpěle.
Velice příjemně mě však překvapilo hororovější zasazení celého filmu, který byl místy temnější než předchozí sequely. Hlavní záporná postava byla celkem zajímavá, ale nebyla ničím tolik výrazná, aby zanechala hlubší dojem. Musím ovšem ocenit dobře vybudovanou atmosféru, která k jejímu odhalení vedla. Tempo filmu je dost nevyrovnané, místy se hrozně vleče a místy naopak zběsile uhání dopředu. Nechává tak za sebou nerozvinuté dějové linky a jiné zase zbytečně natahuje. Možná kdyby autoři zjednodušili zápletku a věnovali se vybraným postavám lépe, působil by snímek více uceleně.
Celkově jsou Krotitelé duchů: Říše ledu pohodovým rodinným filmem, který potěší fanoušky původní série. Zároveň místy sází na nostalgii až příliš, čímž utrpí nové postavy a nové příběhové zápletky. Pokud ale máte Krotitele duchů rádi a chcete zavzpomínat, možná zkuste prvně sáhnout po původních dvou filmech, které se právem zapsaly do filmových dějin.
Hodnocení: 65 %
Krotitelé duchů: Říše ledu
Gil Kenan
Falcon, 2024
Další představení v místě
Máte předplaceno?
Další číslo vám neunikne – magazín KULTINO* vám 4x do roka doneseme až pod nos do vaší poštovní a e-mailové schránky.
A k tomu navíc volné vstupenky, extra bonusy a další rozmazlování našich podporovatelů.