Wonka je sladká bonboniéra pro celou rodinu

Film Paula Kinga se odehrává léta před původním příběhem. Mladý a lehce naivní pan Wonka přijíždí do New Yorku, kde sní o tom, že si otevře svůj vlastní obchod s čokoládou. Dlouhou dobu strávil na cestách a z ciziny si přinesl nezvyklé ingredience a postupy. Bohužel, svět není tak růžový, jak si ho maluje. V cestě mu stojí chamtivý čokoládový kartel i hodně dalších překážek.

Kouzlo původního filmového i literárního Wonky spočívalo ve schopnosti vplést do napohled veselého a rozjuchaného příběhu hutné, temné podtóny. Wonka není tak celkem dobrák a jeho tvář se postupně proměňuje. Paul King tento motiv celkem opustil a předvedl sladký a dojímavý muzikál, kde si všichni dobří lidé pomáhají.

Co je nutné jednoznačně ocenit, je bezelstná hravost, která z celého snímku čiší. Je to rozkošné, kouzelné, melodické. Všude jsou barvy a čokoláda. Velkým tahounem je také Timothée Chalamet v ústřední roli, kterému člověk toho světem nezkušeného snílka prostě musí věřit. Tento americký herec navíc dokazuje, že jeho herecký rozsah je mimořádně široký a dokáže přesvědčivě vystihnout hodně různorodých postav. Rovněž mu kontruje výborný Hugh Grant coby Umpa-Lumpa, který úsměvně evokuje spíš anglického gentlemana než divocha z džungle.

Místy se ale zdá, že Paul King buď neví, pro koho chce film primárně točit, nebo se chce násilně zavděčit všem. Pro dospělého diváka se ve snímku objevuje příliš hodně infantilních, ba až trapných vtípků, které celkovou kvalitu srážejí dolů. Nejmenší děti se tomu jistě zasmějí, na ostatní to ale může působit zbytečně prvoplánově.

Na druhé straně je zde hodně momentů, které zase děti pobrat nedokážou, nebo nepochopí jejich sofistikovanost. Velmi příjemné je hlavně pomrkávání na znalé diváky, kteří viděli původní filmovou verzi s Genem Wilderem. Již samotný Timothée Chalamet zjevně některá gesta a pohyby okopíroval od svého staršího hereckého kolegy. Ve filmu se také objeví lehká modernizace dvou písniček z adaptace ze sedmdesátých let: Pure Imagination a Oompa Loompa Song, což osobně považuji za velmi sympatický nápad, jak dostat k současnému publiku tyto ikonické melodie.

Také čtěte

Tísnivá absurdita i soucit a humor v oceňovaném filmu Přišla v noci

Přišla v noci nabízí působivé spojení ponuré a tíživé atmosféry hororu i nebývalé dávky komedie...

Celkově je vidět, že hlavní inspirací byl Paulu Kingovi především starý film z roku 1971. Ať už jde o hudbu, vizuál Umpa-Lumpy, nebo i umělou stylizovanost čokoládovny, to všechno evokuje první adaptaci Dahlova díla. Je možná škoda, že se režisér rozhodl vynechat temnější stránky Wonkovy osobnosti, na druhé straně je to ale i zcela pochopitelné. Vzhledem k tomu, že zde sledujeme Wonku jako ještě velmi mladého, idealistického muže, ten přehnaný optimismus dává smysl.

 Wonka je ideální film na pohodový večer v kruhu rodiny. I když možná místy příliš tlačí na pilu co se emocí týče a obsahuje některé trochu levné vtipy, pořád má v sobě neskutečnou nápaditost a dokáže způsobit, že se každý na okamžik znova cítí být dítětem.