Kostel sv. Mikuláše
Největších změn, a je třeba podotknout, že velmi necitlivých, doznalo brněnské Náměstí svobody na přelomu 19. a 20. století. Nová regulace města, vyvolaná zájmy rostoucího průmyslového rozvoje, si vyžádala mnoho obětí na historických budovách a kulturních památkách. V roce 1867 byla odstraněna Merkurova kašna a roku 1869 byl zbořen kostel sv. Mikuláše i s městskou váhou a strážnicí.
Další zásadní změny přineslo rozšíření ulic ústících do náměstí. Palác Mitrovských byl odstraněn a na jeho místě vznikla rozšířená ulice Běhounská. Likvidací dvou měšťanských domů u Kostelní uličky v roce 1901 byla vytvořena široká ulice kolem kostela sv. Jakuba, dnešní Rašínova. Domy u Zámečnické ulice ustoupily nové širší komunikaci s tramvajovou tratí. Z uzavřeného náměstí, se stal komunikační uzel charakteru rozlehlé křižovatky.
Kostel sv. Mikuláše byl založen v první třetině 13. století jako filiální ke kostelu sv. Jakuba pro kolonisty románského původu a nově příchozí obyvatelstvo ze západu Evropy. Ve 14. století prošel zásadní přestavbou, která mu vtiskla gotickou podobu s téměř čtvercovou lodí a pětibokým kněžištěm. Vnější rozměry kostela dosahovaly 27 metrů délky a 16 metrů šířky. V době švédského obléhání sloužily jeho prostory jako hospic (lazaret), provozovaný kapucíny, kteří přišli o svůj klášter před hradbami města. Velmi svérázný způsob přístavby byl u kostela proveden v roce 1655. K jeho severní straně byla přistavěna budova městské váhy, kde bylo ukládáno a převažováno zboží dovážené do města.
Tato stavba byla ke kostelu doslova „přitisknuta“ a celou svojí výškou ho zastínila. Na druhé straně několik metrů vzdálena, byla postavena strážní budova městské vojenské posádky – městská stráž. Za přispění brněnských obchodníků, pro které byl sv. Mikuláš patronem, byl v roce 1726 kostel obnoven. Zásadními stavebními změnami prošel během barokní přestavby podle projektu Františka Antonína Grimma v roce 1760. Tehdy byla přestavěna celá čelní fasáda, včetně nové věže, ale již za necelých třicet let byl kostel v rámci josefínských reforem zrušen. Od roku 1787 sloužil jako vojenské skladiště, po jeho obvodu vyrůstaly nevzhledné kupecké krámy a objekt začal chátrat. Historie kostela sv. Mikuláše trvající šest set let skončila v roce 1869, kdy byl zbořen společně s městskou váhou a strážnicí a Brno tak přišlo o další cennou památku.
Při demolici kostela v roce 1869 byly pod dlažbou nalezeny dva náhrobní kameny. Jeden z nich patřil náhrobku kněze Vojtěcha z Krosny, rektora této kaple, který zemřel v roce 1399. Oba kameny jsou nyní zasazeny ve zdivu objektů Moravského zemského muzea na Biskupském dvoře. Barokní sochy sv. Mikuláše a sv. Martina z průčelí kostela jsou dnes umístěny ve výklencích kostela sv. Maří Magdaleny na Masarykově třídě. Zbytky základů byly předlážděny a středem bývalého kostela byla vedena tramvajová trať. K dovršení demolice pozůstatků této památky přispěl také nálet spojeneckého letectva 19. prosince 1944, kdy do obvodu základů kostela dopadly dvě čtvrttunové bomby a těžce poškodily prostor bývalého presbytáře.
