Jedenáctkrát nahlédneme do života jedné ženy Mary Page Marlowové
Recenze na divadelní představení Mary Page Marlowová
Mary Page Marlowová. Takové je jméno hry, kterou nově uvádí na své Činoherní scéně Městské divadlo Brno. Mary je obyčejná žena z amerického Středozápadu, narodila se roku 1946 a prožila podobný život jako naše ženy, jen v kulisách jiné země. Leckterý divák si uvědomí, že něco podobného zažil nebo snad zrovna prožívá. Ať žena či muž, protože hra je rovněž o mužích, kterých je na scéně celkem šest.
Divák vidí zmíněnou obyčejnou ženu v jedenácti scénách jejího života. V jedné ze scén je teprve devítiměsíční a my sledujeme vzrušený dialog jejích rodičů. Děj neprobíhá chronologicky, nýbrž jakoby namátkou, „jako když si na přeskáčku listujete kamarádovým fotoalbem, některé tváře vám připadají povědomé, jiné nečekané,“ jak napsal v kladné recenzi Charles Isherwood, recenzent New York Times po premiéře v chicagském divadle Steppenwolf.
Na scéně nejdříve sedí Mary Page označená číslem 3, ztělesněná Lucií Bergerovou. Je rok 1986, má čtyřicet a v postupně se vyostřujícím dialogu oznamuje malému synkovi a starší dceři, že se rozvádí s jejich otcem a stěhuje se z Daytonu ve státě Ohio do Kentucky. Na jeviště se vrací jako čtyřicetiletá v desáté scéně, v níž hledá ztraceného syna. Najde se, ale hrůza, kluk užívá drogy.
Je rok 1996 a padesátiletá Mary Page 2 hovoří s manželem Rayem (Igor Ondříček). Způsobila vážnou dopravní nehodu, a tak ji čeká soud a vězení. Manžel ji samozřejmě nechválí… Naopak už vyrovnanou Mary Page 1 ve věku 59, 63 a 69 let nabídl režisér Mikoláš Tyc Markétě Sedláčkové. V jedné ze tří scén ji vidíme s už jiným manželem Andym (Patrik Bořecký) v roce 2009, má už oněch třiašedesát a raduje se nad sdělením, že je volná, patrně skončil podmíněný trest.
Anna D. Shapirová, režisérka světové premiéry této hry, napsala: „Na Mary Page Marlowové se mi líbí, že ona i autor, který ji vymyslel, se už nestarají o řád a smysl, ale nabízejí příběh, který ukazuje, jak život může doopravdy vypadat: jako hromada neuspořádaných fotografií ležících v krabici, kterýma se probíráte…“ Na jedné takové pomyslné fotografii spatříme Barboru Goldmannovou coby 36letou Mary Page 4 v roce 1982 v ordinaci své terapeutky (s lehkou noblesou Lenka Janíková) v Daytonu. Otevírá své nitro, chvílemi je rozčilená, až nakonec řekne terapeutce, že vlastně neví, kdo je.
Jednotlivé scény se odehrávají ve slušivých civilních kostýmech a v dekoracích Marka Cpina. Nemocniční postel, na které se ocitá Mary Page 1, křesla, pohovky a další kusy nejen nábytku, umístil do prostoru připomínajícího tovární halu. Vidíme až na samotný konec jeviště lemovaného sedmi prvky (jakoby) železné konstrukce v podobě portálových jeřábů. Stylizovaná fabrika symbolizuje nelehkost života.
Nejmenoval jsem ještě Barboru Slaninovou, tedy Mary Page 5, devatenáctiletou. A také Annu Bergerovou, která na nedělní premiéře 11. září hrála Mary Page 6, teprve dvanáctiletou. Alternuje s ní neméně šikovná dívka Gabriela Čtveráčková. Ženský ansámbl doplňují ještě Nikol Wetterová, Esther Mertová a Eliška Skálová. Také Evelína Studénková jako matka titulní hrdinky a Diana Velčická, která vede dialog s již 69letou Mary Page 1 v nemocnici. Scény propojuje při proměnách také příjemná hudba Robina Schenka, s pohybem herců pomáhala Adéla Stodolová.
Režisérovi se podařilo to, co řekla novinářům před premiérou Radka Coufalová: „Nesnažili jsme se postavu titulní hrdinky nějak sjednotit, vždyť v každé etapě života jsme každá (Mary Page) na jiné energetické bázi. Přijďte, nebudete se nudit.“
* Jan Trojan *
Hodnocení: 90%
Mary Page Marlowová
Městské divadlo Brno
Psáno z premiéry 11. 9. 2022
Další představení v místě
Máte předplaceno?
Další číslo vám neunikne – magazín KULTINO* vám 4x do roka doneseme až pod nos do vaší poštovní a e-mailové schránky.
A k tomu navíc volné vstupenky, extra bonusy a další rozmazlování našich podporovatelů.
