František Školník: Rodinné umělecké dědictví
František Školník je synem nedávno zesnulého a dnes již poněkud polozapomenutého malíře a výtvarníka Jiřího Školníka. V roce 2021 založil společnost Školník.Art, jež se věnuje nejen propagaci rozsáhlého díla jeho otce pořádáním výstav, ale zároveň umožňuje i prodej tisků vybraných autorských obrazů z rodinné sbírky.
Mohl byste čtenářům KULTu dílo svého otce Jiřího přiblížit?
Můj táta toho za svůj život udělal hrozně moc. Kromě spousty nádherných obrazů má na svém kontě i řadu knižních ilustrací nebo filmových plakátů ze 70. a 80. let minulého století. Ve své době stál mimo jiné i za výtvarnou stránkou dnes již legendárního časopisu 100+1 zahraniční zajímavost.
Jeho záběr byl tedy opravdu široký. V čem vy sám spatřujete hlavní těžiště jeho tvorby?
V jeho vnímání lidských povah a jejich přetváření do postaviček a tváří, které byly pro jeho práci typické. Mimo jiné dosáhl toho, že nejen kritici označují jeho dílo za skvělé, ale současně s nimi jej i veřejnost vnímá jako krásné a zábavné. Řekl bych, že to může být definice skutečně nadaného profesionála (smích).
Jaký byl váš otec člověk?
Tak v prvé řadě měl zlaté srdce, i když to byl trošku cholerik. Táta byl zkrátka povahově jako Jiří Sovák ve slavném seriálu Chalupáři (smích). Po pracovní stránce to byl neskutečný profesionál s obrovským talentem, který ctil výtvarné řemeslo a miloval historii umění. Bohužel o sobě nerad mluvil a také na sebe, celkem paradoxně, nerad upozorňoval. To je i důvod, proč po založení rodiny změnil své životní priority a tím začal u široké veřejnosti postupně upadat v zapomnění.
Letos v dubnu uplynuly dva roky od chvíle, kdy jste založil projekt Školník.Art. Co je jeho hlavním cílem?
Hlavním cílem je především „vrátit“ tátovi právě to, o čem si nejspíš sám myslel, že už ztratil. Pozornost, kterou si jeho práce zaslouží. Navíc cítím, že jsem díky tomu našel i já sám svého životního koníčka. Předtím bych nikdy nečekal, že budu organizovat jeho výstavy nebo rámovat obrazy. Předpokládám, že jestli na mě táta shora kouká, nepřestává se divit, co to do mě vjelo (smích).
Co vás vlastně motivovalo k založení tohoto projektu?
Obrovský zájem mého okolí a vůbec podpora lidí ze světa umění. I přesvědčení, že s rodinným odkazem je třeba řádně nakládat. Bylo to něco, co ve mně muselo dozrát.
Je možné si obraz vašeho otce zakoupit? Třeba i originál?
Samozřejmě. Jsem hluboce přesvědčen o tom, že obrazy mají dělat radost v soukromých sbírkách a na zdech galerií. Ovšem každého zájemce o originál chci poznat osobně. Je pro mě důležité vědět, kdo bude tátův obraz dál vlastnit. Kromě originálů jsou k dispozici i tisky vybraných obrazů. Ty naleznete na webu naší společnosti skolnikart.cz.
se narodil v Praze v rodině malíře a výtvarníka Jiřího Školníka (1944–2015). Vystudoval obor podnikáni v umění a reklamě, kde dodnes působí. O práci svého otce a s ní spojené úspěchy se však začal plně zajímat až v roce 2021 po setkání s bývalým ředitelem Galerie hl. m. Prahy Jaroslavem Fatkou. Dnes František Školník organizuje výstavy otcových obrazů a tvoří rodinnou značku Školník.Art.
