Chcete krásné snímky? Nejdůležitější je praxe, radí fotograf Mitty

Jaké byly vaše fotografické začátky a co vás vůbec inspirovalo, abyste se  stal profesionálním fotografem?

Od pěti let jsem seděl u počítače, a to ještě v době, kdy se používaly diskety, takže mě to přirozeně táhlo k počítačovým hrám. Když jsem se však kvůli tomu dal na programování na prestižním gymnáziu, rychle jsem zjistil, že jako extrovert nedokážu u toho počítače sedět pořád a jen psát jedničky a nuly. Na začátku druhého ročníku se moje sestra poohlížela po střední škole a vybrala si ilustraci na umělecké škole v Brně. Když jsem zjistil, že škola nabízí i studium fotografie, měl jsem jasno, stanu se fotografem. To jsem si ještě myslel, že budu jako ve filmech fotit jen modelky (smích).

Jaké technické základy a dovednosti považujete za klíčové pro každého, kdo začíná s fotografováním?

Technické základy se dají naučit, takže na začátku žádné nepotřebujete. Pokud jde o dovednosti, stačí pouze a prostě chtít fotit. Po technické stránce dnes už foťáky umí tolik věcí samy, že to svádí k myšlence, že se ani nic učit nemusíte. Pro pěknou fotku je však základem chápat expozici, kompozici a ostření. Expozice pomáhá získat správně osvětlený snímek s ideálně rozostřeným pozadím. Kompozice je umění umístit fotografované objekty tak, aby to snímku pomáhalo, a ne škodilo. A ostření je u dnešních fotoaparátů už snadné, bez problémů vám podrží obličej a oči, ale u starších modelů se pořád musíte naučit zaostřit správně.

Jaké nejčastější chyby dělají začínající fotografové?

Nejčastější bývají ony tři předchozí elementy. Začínající fotografové mají často neostré fotky. Často je mívají i příliš světlé nebo tmavé, protože automatika nedokáže sama určit, jestli to dělá správně, to už musí rozhodnout fotograf. Úplně největší problém však mívají s kompozicí, hlavně pokud se předtím nezabývali nějakým uměleckým oborem, kde by se jí naučili, protože stejná pravidla jako ve fotografii platí i v malbě, ilustraci, dokonce i u soch či v architektuře.

Jaké praktické rady a tipy byste dal začínajícím fotografům, kteří se chtějí  zlepšovat?

V dnešní době je velmi jednoduché něco se naučit a získat informace, protože všeho je plný internet, hlavně pokud umíte anglicky. Leckde narazíte na tipy, jak správně dělat výše vyjmenované věci. To nejdůležitější je ale doopravdy vzít foťák a jít fotit. Berte ho sebou pořád, dívejte se kolem sebe, vnímejte světlo, sledujte, jak vytváří stíny v okolí. Jaká výška světla okolí sluší, jaká teplota světla čemu sluší, představujte si, jak byste co vyfotili, nebo to ideálně rovnou vyfoťte. Nesymetrické objekty neumisťujte do středu fotografie, vždy je posuňte do levé či pravé třetiny, ideálně také do horní či spodní. Pokud fotíte lidi, nenechávejte jim zbytečně prázdný prostor nad hlavou.

Mohl byste nám přiblížit různé typy fotografických kurzů, které nabízíte?

Mým nejnavštěvovanějším kurzem je individuální nebo základní kurz focení, tedy jak si správně nastavit fotoaparát, jaký vliv na fotku mají čas, citlivost a clona. Jak správně zaostřit a správně zvolit kompozici. Jak vnímat světlo a svět kolem a také proč a jak správně držet fotoaparát. Proč fotit do RAWu a ne do JPG, jakou případně nakoupit další techniku.
Pokračovat se pak dá kurzy základní úpravy fotografií, protože každý snímek potřebuje editaci. I v době kinofilmů si fotografové vybírali, které políčko vyvolají, a při vyvolávání určovali, jak světlá bude celá fotka či její části. Pak si vzali bílou kachličku, štěteček a černou barvu, a začali retušovat. V neposlední řadě nabízím i kurzy pro pokročilé, zaměřené na témata, jako jsou krajina, portrét, produkt, zvířata a podobně.

Jaké konkrétní výhody absolventi vašich kurzů získají?

Fotím už 17 let, takže jsem si vyzkoušel snad všechny možné žánry, proto mě málokdy pří  focení něco překvapí. S účastníky si simulujeme situace, které by mohli zažívat, či probíráme situace, které již zažívají, a hledáme řešení. Troufám si říct, že i ve skupinovém kurzu se zvládám individuálně věnovat každému, ale pro pokročilejší fotografy je často lepší se potkat jen ve dvou. Leckdy se ukáže, že stačí upravit drobnost, aby výsledná fotografie působila daleko lépe. Málokterý účastník využívá možnost mi v případě problému i po ukončení kurzu zavolat o radu po telefonu. Vlastně mám možná trochu štěstí, že to nedělají, pak bych se možná pro samé telefonování ani nedostal k focení (smích).

Jakým způsobem vyučujete?

Na mých kurzech si tykáme a ke všem se snažím přistupovat co nejpřátelštěji. Nejdůležitější je však mít trpělivost a pochopit, kdo jak uvažuje. Někdo má radši techničtější ukázky a jazyk, ostatním musím věci přirovnávat třeba k vodovodnímu kohoutku. Pokud to nepochopí napoprvé, tak to pochopí napodruhé, potřetí či počtvrté. Pokaždé se to snažím vysvětlit jinak. Nic ale nenahradí praxi.

Jaké nové kurzy nebo workshopy plánujete nabídnout v budoucnu a jaké máte další cíle?

Rád bych nyní většinu teoretických základů přetvořil v online video výuku, díky které už na kurzu nebudeme ztrácet dvě hodiny teorií a nastavováním foťáku, ale třeba jen rychlým  ověřením, že si to všichni prošli, a radši se pustíme rovnou do akce. Některým lidem samozřejmě víc vyhovuje učení naživo, budu ho tedy nabízet dál, ale v menším počtu. Nejdůležitější je stejně praxe.
Místo živých kurzů bych tedy radši víc termínů vypisoval jako praktické workshopy. Na příští rok plánuji i fotografický pobyt v Chorvatsku. Nejspíš udělám 2-3 termíny zaměřené na různé skupiny lidí, například maminky s dětmi či se zvířaty, nebo naopak pro lidi, kteří chtějí víc fotit modelky. Možná by tam mohl být i termín pro začínající živnostníky, jak si fotit vlastní výrobky. Rád uvítám případné náměty od čtenářů.