Zubaté ostří jako literatura faktu i dobrodružný román

Zubaté ostří vzbuzuje dojem profesionální práce. Na poměrně malém prostoru se Vaculíkovi daří evokovat atmosféru devatenáctého století. Jeho erudovanost je cítit z každého řádku. Čtenáři předkládá kvanta zajímavých informací a postřehů. Často jsou doplněné poznámkou pod čarou, díky níž získává příběh hlubší kontext. S  trochou nadsázky se dá říct, že Zubaté ostří je možné číst dvěma způsoby: jako historický příběh i jako beletrizovanou literaturu faktu. Autorovy znalosti jsou nejvíc znatelné v popise soubojů, které tvoří značnou část děje. Tyto scény jsou sice plné šermířské terminologie, nevyznívají však jako vytrhnuté stránky z učebnice dějepisu. Naopak, Vaculík oplývá evidentním smyslem pro dramatizaci. Střety jeho hrdinů jsou svižné a napínavé. Potřebné faktografické vysvětlivky nepůsobí nuceně, ale jako přirozená součást textu.

Jaroslav Vaculík má nepochybně vypravěčský talent. S lehkostí pracuje nejenom s  modelováním jazyka, ale i s dějovým obloukem. Sebejistě vede čtenáře svým příběhem a i díky dynamickým kapitolám si dokáže udržet jeho pozornost. Velmi příjemné jsou poetické opisy přírody a měst navozující podmanivou atmosféru

Drobné neduhy Zubatého ostří jdou na vrub toho, že román vyšel samonákladem, což se obecně často zrcadlí v jazykové nebo grafické stránce knihy. Zatímco vizuálně je kniha prakticky bezchybná, literárně vykazuje značné rezervy. Text by si zasloužil pečlivějšího korektora, který by odstranil chyby v čárkách, ve formátu přímé řeči a několik do očí bijících překlepů. Zodpovědný redaktor by také autorovi pomohl upravit některé dialogy. Je znát, které části jsou autorovy oblíbené a se kterými bojoval. Pokud se rozhovor osob točí kolem historických událostí, je velmi přirozený a má jiskru. V nezávazné konverzaci se ale místy objevují strojené formulace, jež by si zasloužily proškrtání. Na čtenářském zážitku se ovšem tyto neduhy podepisují jen mírně.

Závěrem

Na to, že je Zubaté ostří debutem, jedná se o relativně vyzrálý text se zručně vystavěným dějem. Vaculík dokáže využít svou znalost tématu a čtenáři podává fakta přitažlivou i zábavnou formou. Pokud se bude autorsky posouvat, na českém literárním poli vyroste velice zajímavé jméno.