Proč bychom měli trénovat paměť a mozek?
Všichni víme, že bez tréninku těla se stav naší fyzické kondice s přibývajícími léty začne přirozeně zhoršovat. Málokdy však pamatujeme na to, jak na tom časem bude naše mentální kondice. Spoléhat se na to, že naše paměť, bystrost či kreativita bude bez tréninku stále stejná, jako když nám bylo 10 či 20 let, je sázkou do loterie. Přitom naše paměť často není dobrá, ani když jsme mladí.
Navíc máme poměrně dost nepřátel. Například stres, únavu, vyhoření, nadměrnou konzumaci televize, vysedávání u počítače či užívání sociálních sítí. Dokonce i vysoce odborná specializace, bez náležité kompenzace v jiných oblastech, se může stát problémem. Naopak správný mentální trénink, a to nejen paměti, ale i mozku, výrazně tlumí právě tyto negativní dopady a zároveň dostatečně zlepšuje kognitivní, tj. poznávací a analytické schopnosti. A to mnohdy až násobně. Jinak řečeno, mentální kondici bychom si měli budovat celý život.
Jaké typy paměti rozeznáváme?
1. Emocionální typ paměti, který nám umožňuje dobře si zapamatovat, co prožijeme.
2. Slovně-logický typ paměti, který si dobře pamatuje pojmy, myšlenky a má vztah k číslům.
3. Názorně-obrazný typ paměti, který je nejlepší pro zapamatování, protože zde zapojujeme všechny svoje smysly (čich, hmat atd.). Správným mentálním tréninkem v sobě rozvineme všechny výše uvedené typy do jednoho celku. Budeme schopni si vše bleskově pamatovat jak emocionálně, tak i logicky a smyslově, navíc ve vlastní struktuře. Mozek i paměť pak budou pracovat v módu všech tří typů paměti současně.
Jaké jsou tři hlavní tréninkové metody?
1. Trénink dlouhodobé paměti, kterým informace získáte rychle a uchováte si je v paměti dlouhodobě. Využijete jej především při studiu a přípravě na zkoušky.
2. Trénink paměti „na kratší dobu“. Prosím neplést si tento pojem s krátkodobou pamětí. Ta je pouze 20 sekund. Paměť „na kratší dobu“, jinak řečeno operační nebo denní paměť (informace se přibližně za den vytrácejí), slouží k bleskovému zapamatování si potřebných informací, a to právě v situacích, kdy si je nemůžeme zapsat. Například když se v daný čas věnujeme jiným úkolům. Tento typ paměti však velmi dobře funguje i ve vypjatých stresových situacích. S touto metodou si můžete rychle a snadno zapamatovat minimálně 25 pojmů na kratší dobu, např. nákupní seznam. Nebo ji můžete využít na přípravu před jednáním se zákazníkem, případně na zapamatování si sledu jednotlivých bodů celé prezentace, když přednášíte.
3. Na trénink „paměti na práci s čísly“, který se soustřeďuje na zapamatování si nejrůznějších čísel, hesel, dat atd. Tento trénink vede i ke zvýšení kognitivních schopností mozku.
Jaká jsou úskalí nedostatečně trénované paměti?
Netrénujeme-li tělo, riskujeme ochablost svalů či ztrátu hybnosti a kondice vůbec. Netrénujeme-li mozek a paměť, riskujeme zhoršování mentálních schopností, výpadky paměti, neschopnost soustředit se, ale i vyhoření. Všechny uvedené stavy jsou přitom velmi nepříjemné pro fungování v běžném i pracovním životě. Neboli nespoléhejte pouze na luštění křížovek a sudoku, i když je to příjemná a prospěšná činnost. Na trénink mozku však není dostačující.
Bez pravidelného tréninku to nejde
Trénink paměti je individuální věcí. Rozhodně se doporučuje ze začátku trénovat více. Věnovat tomu minimálně 2×15 minut týdně a jednou týdně navíc alespoň 30 minut. Později, když projdete tréninkem, osvojíte si správné návyky a použití tréninkových metod, vám postačí jen 2×5 minut týdně. Tím nejlepším každodenním tréninkem pak bude uvedení metod do běžného života.
René Müller
trenér paměti
mamtovhlave.cz