Noir detektivka na vlastní kůži

Jste Raymond Hammett, bývalý policista a soukromé očko. Jednoho dne vás navštíví hollywoodská kráska a žádá vás o (placenou) pomoc. Její trable spojené s  neodbytným obdivovatelem přerostly únosnou mez a  na vás je zjistit stalkerovu identitu a jak moc má v celé záležitosti prsty slizký a mocný producent Harvey W. Jak jste patrně pochopili, originalitou vás Zpropadená fuška rozhodně neohromí. Vyprávění je schematické až hanba a řve na vás (neo)noir tak hlasitě, že to poznáte, i  kdybyste nikdy nečetli nic od Raymonda Chandlera či nezavadili o Philipa Marlowa. Hrdina se párkrát zachová dosti nekonzistentně a možná v duchu ostrých hochů první poloviny 20. století je i tak trochu mizogyn. Děj ovšem není hloupý, a pokud nebudete přespříliš nároční, knihu si užijete.

Spíše než o  vyprávění příběhu jde ve Zpropadené fušce o jeho prožívání. K tomu vám slouží několik herních mechanik, jež jsou, až na boj, velmi srozumitelné. Hammettovy vlastnosti a schopnosti závisí na vás hráčích, stejně jako rozhodnutí, jež dělá. Hned po prologu rozdělíte bodíky do několika atributů, z nichž jsou některé užitečnější než jiné, to však není vše. Postupně získáváte vztah k  nejvýznamnějším postavám příběhu, což se odráží i  na bonusech či postizích při jednání s  nimi. Dále vlastníte užitečné vybavení, a  protože máte několikrát možnost navštívit obchod, můžete je i  rozšiřovat či doplňovat. Jakožto detektiv samozřejmě sbíráte stopy, které pomáhají ozřejmit tajemství ukryté za obdivnými a  výhružnými dopisy, a  zároveň se vám rozrůstá či tenčí zásoba peněz a  bodů štěstí. Vzhledem k  tomu, že váš úspěch často záleží na hodu šestistěnnou kostkou, kterou ke knize potřebujete, slouží body štěstí jako pojistka i tak trochu „povolený cheating“ v nelehkých situacích.

Také čtěte

Óda na herního Zaklínače

Polské studio CD Projekt RED dokázalo vpravdě husarský kousek. Z malé skupinky nadšenců se vyvinul...

Přestože jste ve Zpropadené fušce vyšetřovatelem, a nikoli udatným rekem procházejícím podzemní kobky plné stvůr, nejednou budete moct, či přímo muset bojovat. Pravidla pro boj jsou o  trochu složitější a  možná vám chvíli zabere, než se zorientujete v tom, jaký výpočet, z jakých atributů a u které bojové techniky máte použít. Na druhou stranu vám systém boje nabízí nevšední volnost a  možnost přizpůsobit souboje svým schopnostem.

Černobílá podoba svazku koresponduje s atmosférou díla, stejně jako ilustrace Eliny Primaky. Ty nejsou ani líbivé, ani nevynikají detaily, avšak ostudu textu nedělají. Co naopak knihu sráží dolů, jsou korektury. Je škoda, že text Zpropadené fušky někdo před vydáním ještě jednou nepročetl. Nemusíte být literární hnidopich, abyste si všimli rušivých překlepů či chyb ve skloňování. Naštěstí jich není tolik, aby to čtenářský/herní zážitek pokazilo. Jakkoli není Zpropadená fuška žádnou bichlí a  pohodlně ji strčíte do větší kapsy, nabízí spoustu variability a možností řešení. Po prvním hraní, jež dle mého odhadu zabere dvě až tři hodiny, rozhodně neprojdete veškerý její obsah. Za své mluví fakt, že kniha nabízí devatenáct různých epilogů, k nimž se můžete dobrat velmi rozličnými cestami.

Také čtěte

Nechť vás provází karty

Deckbuilding je herní systém založený na získávání karet do původně chudého balíčku, jež do konce...

Vojtěch Žák napsal solidní český gamebook, jenž se sice nezapíše do dějin žánru, avšak nabízí mnohá pozitiva. Namísto obvyklé fantasy vás čeká bahno pod filmovým pozlátkem Los Angeles. Inovativní je i  způsob boje, jenž umožňuje užít různé techniky s ohledem na situaci a  vlastní i  soupeřovy schopnosti. Ačkoli můžete příběhem projít celkem rychle, nabízí Zpropadená fuška dost podnětů k tomu, abyste ji rozehráli hned několikrát. Máte-li gamebooky rádi, dejte knize a jejímu autorovi šanci. Zjistíte, že tato fuška je mnohem příjemnější, než se na první pohled tváří.