Na návštěvě doma u rodičů se stane jenom konec světa
Autorská osobní zpověď Jeana-Luca Lagarce. Hypnorealismus v HaDivadle
V některých návštěva rodičů vyvolává nelibé pocity, jiní si pobyt na místě, kde vyrůstali v obklopení rodiny nefalšovaně užívají. Francouzský dramatik Jean-Luc Lagarce se při psaní hry Jenom konec světa inspiroval vlastním životem. Umírá v mladém věku na AIDS stejně jako hlavní hrdina. Domů z města na venkov jede říct disfunkční rodině, že je to jeho poslední návštěva. HaDivadlo uvádí jeho hru v listopadové premiéře 2023.
Režie Ivana Buraje stírá hranice mezi realitou a modelem. Divák pak váhá, jestli sleduje divadlo nebo počítačovou hru simulující rodinný život. Představte si takovou vzorovou sešlost všech příbuzných, kde padají prázdné fráze a tlachy. Atmosféra je napjatá jako guma u tepláků po vánočním přežírání. Ostrý střed městského Louise s vesnickými příbuznými doprovází změny barevného nasvícení s využitím externí kamery a dvou monitorů, což zachycuje vnitřní myšlenkové pochody hlavního hrdiny.
Chápu, že oproti filmu Xaviera Dolana z roku 2016 je divadelní plynutí děje cíleně pomalejší. Na můj vkus je rychlost vyprávění extrémně pomalá, což vede k ochabnutí divácké pozornosti. V kombinaci se zápletkovou a dějovou neurčitostí rozvleklé tempo až uspává. Na druhou stranu kreativní pojetí zvukového designu Matúše Kobolky dokáže hlediště probudit z nastolené letargie.
Radim Chyba vystihuje Luise jako bytost, která si uvědomuje křehkou konečnost a zároveň vnitřně trpí nadřazenou odlišností od vesnické nátury ostatních. Je zajímavé pozorovat jeho vnitřní utrpení a odcizenost, když rodina řeší malichernosti a pro něj se právě odehrává konec světa, o kterém ale nikdo nemá ponětí. Matka Marie Ludvíkové naplňuje klasické představy o pečujícím a starostlivém rodiči. Žije minulostí a omílá pořád dokola nevyžádaná moudra. Dvě nové posily od roku 2023 ve stálém angažmá HaDivadla Magdalena Kuntová a Jáchym Sůra také mají co nabídnout.
Po Humanismu 2022 je Jenom konec světa v brněnské Alfa pasáži dalším kusem, který se znovu odehrává „v jednom bytě“ bez jakýchkoliv přestaveb scény. Tímto však podobnosti obou inscenací nekončí. Autoři opět vynechávají přestávku. V HaDivadle se pomalu stává zvykem, že nečekaně a akutně nemůžete sami opustit sál. Musíte zvládnout ve tmě najít v hledišti uvaděče a upoutat jeho pozornost natolik, aby vás vyvedl. Přestávka, zkrácení stopáže i jednodušší možnost úniku – to všechno by přispělo k výrazně lepšímu a komfortnějšímu zážitku obecenstva.
Další představení v místě
Máte předplaceno?
Další číslo vám neunikne – magazín KULTINO* vám 4x do roka doneseme až pod nos do vaší poštovní a e-mailové schránky.
A k tomu navíc volné vstupenky, extra bonusy a další rozmazlování našich podporovatelů.
