Muž jménem Ove a jeho životní filozofie
Román Fredrika Backmana o starém vzteklounovi odvedle komicky ztvárňuje řadu situací, které nám jsou důvěrně známé.
Víte, co mají společného Švéd Jonas Jonasson, Finové Arto Paasilinna a Tuomas Kyrö a Američan Clint Eastwood? Stáří. Ať už se jedná o příhody stoletého staříka, romány Stará dáma vaří jed a Les oběšených lišek, filmovou adaptaci Mrzout nebo oceněný snímek Gran Torino, všechna díla ukrývají stejný vzkaz: být starý ještě neznamená, že nemáte žádnou hodnotu. S podobnou premisou pracuje také další švédský autor Fredrik Backman, který vdechl život muži jménem Ove
Muž jménem Ove má už jen jeden cíl: zemřít. Po smrti své manželky a po tom, co ho v práci nahradil počítač, mu na světě nic nezůstalo. Tedy kromě nových sousedů, úředníků, kteří opakovaně porušují zákaz vjezdu do obytné oblasti, tlustého kluka s alergií nebo kocoura, jehož se nedokáže zbavit. Právě všechny tyto postavy a postavičky opakovaně narušují jeho snahu spáchat poklidnou sebevraždu.
Pokud se dá jmenovat jedna věc, kterou severští autoři a režiséři dokonale ovládají, je to schopnost najít perfektní balanc mezi melancholií, tragikou a komikou. Ve svých příbězích dokážou nenuceně skloubit poetičnost všedního dne s černým humorem a postřehy o životě, čímž vytvářejí dojemnou, ale i vtipnou koláž
Fredrik Backman nezůstává severské tradici nic dlužen. Jeho Muž jménem Ove obsahuje prvky, které dělají z jeho románu půvabné a hřejivé počtení.
Kniha se skládá z krátkých epizodek z Oveho života. Většina se točí kolem další neúspěšné sebevraždy, která se dějem line jako červená nit. Na jejím pozadí se pak odvíjí několik bočních linek a čtenář se navíc v retrospektivě dozvídá víc o Oveho osudu.
Backman šikovně pracuje se čtenářským očekáváním. Příběh vypráví nelineárně a v pár větách dokáže hezky vypointovat nastolenou situaci. Jeho Ove je plastický, zajímavý člověk, jehož nitro je odhalováno krok za krokem. Autor trousí drobné stopy, které na první pohled s příběhem nesouvisejí, až nakonec zapadnou na své místo. Můžeme díky nim například pochopit, proč se v některých situacích Ove chová určitým způsobem.
Příběhem probleskují drobné postřehy o životě a lidech kolem nás. Mohly by znít kýčovitě a naivně, ale Backman si dokáže pohlídat, aby vyprávění nesklouzlo k lacinému patosu. Daří se mu to i díky tomu, že žádné z těchto životních mouder není prvoplánové, čtenář si je v textu musí najít a interpretovat sám. O to sympatičtěji a přirozeněji pak vyznívají.
Závěr románu s naivitou hazarduje znatelně víc, tady se autorovi jeho snaha trochu vymkla z kontroly. Objevuje se zde několik nerealistických náhod a celkové vyznění je sice smutné, zároveň však příliš pohádkové.
Muž jménem Ove si ale i navzdory tomu drží vysokou laťku a po přečtení je jasné, proč tento román chytil za srdce téměř celý svět. Velmi lidské, vtipné, místy pravdivé a dojemné vyprávění o strastech stáří, o laskavosti, ztrátě i nových začátcích je plné upřímných myšlenek. Čtenář se do něj s lehkostí ponoří a jen nerad knihu opouští.
Hodnocení: 90%
Muž jménem Ove
Fredrik Backman
Host, 2023
Máte předplaceno?
Další číslo vám neunikne – magazín KULTINO* vám 4x do roka doneseme až pod nos do vaší poštovní a e-mailové schránky.
A k tomu navíc volné vstupenky, extra bonusy a další rozmazlování našich podporovatelů.