Jan Žižka je průměrným filmem, který nezachrání ani hladový lev

Kvůli vysokým očekáváním to nebude mít Jan Žižka Petra Jákla u diváků jednoduché a mnoho lidí může zklamat. Hned na začátku je třeba říct, že se nejedná o klasický biografický film, který by se zabýval těmi nejslavnějšími okamžiky vojevůdcova života. Celý snímek se naopak zabývá obdobím, které předcházelo husitským válkám a ve kterém se z Jana Žižky teprve stává velký bojovník a stratég. O této jeho životní etapě však nevíme z historických pramenů téměř nic. Příběh, který se točí kolem únosu snoubenky Jindřicha z Rožmberka, je tedy zcela fiktivní a o fakta se opírá jen velmi volně. 

To, že se Jan Žižka nedrží historie, nemusí být nutně na škodu, mnoho klasických historických filmů na přesnost a autenticitu příliš nedbá. Na rozdíl od svých hollywoodských vzorů však Jan Žižka není ani epický, ani příliš zábavný. Ve vnějších aspektech poměrně zdařile kopíruje zahraniční vzory a kamera i výprava jsou na špičkové úrovni. Jedná se však hlavně o otrocké opisování těch největších klišé. Dočkáme se mnoha a mnoha zpomalených záběrů, při kterých hraje osudová hudba. Pomalu dusající koně, sokol vznášející se nad krajinou – to všechno působí až příliš pateticky. 

Přestože se jedná o nejdražší snímek české historie, nedočkáme se žádných obřích bitev nebo davových scén. Převážná část děje se odehrává hluboko v lesích nebo v jeskynních labyrintech a ve většině akčních scén spolu bojují jen malé skupinky rytířů. Samotné souboje jsou často velmi krvavé a brutální. Dojde na napichování na kůl, uřezávání hlav, rozzuřeného lva i relativně originální souboje pod vodou. Pokud byste však podle popisu očekávali béčkovou krvavou jízdu, která by vás strhla svou tupostí, tak ani té se nedočkáte. 

Jáklův film bere sám sebe až příliš vážně a snaží se vyprávět dojemný příběh hrdiny, který se vzepřel autoritám a bojuje za svobodu. V tomto ohledu však klouže po povrchu a žádná z postav není dostatečně prokreslená. Velmi například zamrzí, že Zikmund Lucemburský je zde opět vylíčen jako jednorozměrný padouch. Také romantická linka mezi Žižkou a Kateřinou je značně nedopečená. 

Celkově se tedy jedná o film na vysoké řemeslné úrovni, diváka však nakonec příliš neoslní. Bohužel ho nezachrání ani hvězdný Michael Caine, ani hladový lev.