Dům „U Tří knížat“
Nárožnímu objektu ulic Minoritské a Jánské se dnes říká „Dům U Tří knížat“. Tak byla totiž pojmenována pivnice, která v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století v tomto domě prosperovala. Tento historický objekt by se však měl správně nazývat „Šemberův dům“. Jan Šembera Černohorský – poslední z rodu Boskoviců – v tomto domě prožil zbytek svého pestrého života.
Název „U Tří knížat“ je tedy matoucí. Dům s tímto názvem totiž stával na protějším rohu, v souběhu ulic Poštovské a Jánské. Gotický objekt s arkýřem zanikl až v roce 1874, kdy byl zbořen a na jeho místě byla postavena monumentální budova pošty. Své jméno získal pravděpodobně podle tří obrazů malovaných olejovými barvami na plechu s postavou knížete v životní velikosti, které zdobily nárožní arkýř. Dnes jsou obrazy jako jediný pozůstatek již neexistujícího stavení uloženy ve sbírkách Muzea města Brna.
K nárožnímu objektu se také vztahuje jedna událost, přesně zaznamenaná v úředních listinách konce 16. století. Ve středu 12. dubna 1581 došlo před Šemberovým domem k incidentu, který skončil tragicky. V ten den se majitel buchlovského panství a člen rytířského rodu Zikmund Prakšický ze Zástřizl dostavil v podroušeném stavu do Šemberova domu, aby řešil jakýsi majetkový spor. Dle slov pana Šembery „přišel, majíce prve se mnou nějakou zlou vůli“. Protože byl z domu, kde v té době hostil Jan Šembera společnost přátel, vykázán, vyšel ven a začal svého soka provokovat z ulice. Po chvíli veřejného zostouzení páně Šemberova a za použití slovní urážky „Pojď, hrome panský zvyjebený, jestli v tobě dobrá žíla, braň se!“ (což byla v té době velmi hrubá nadávka), jej konečně vyprovokoval, ten uchopil rapír a vyběhl před dům. V šermířském souboji pak Šembera, dobrodruh s uměleckým cítěním a zdatný šermíř, brzy získal převahu a svému soku vyrazil zbraň z ruky. Zikmund, oslabený alkoholem a nezvyklý používat zbraň, se shýbl pro svůj kord a v tu chvíli ho Boskovický pán bodnutím smrtelně zranil. Poražený Zikmund Prakšický byl přenesen do hostince (pravděpodobně „U Tří knížat“) a tam po chvíli skonal.
Tato událost byla přesně sepsána i s výpovědí všech zúčastněných, neboť bratr zabitého podal na Jana Šemberu žalobu za vraždu. Tvrdil totiž, že nebyly dodrženy zásady souboje a Zikmund byl zabit neozbrojen, což pravidla nedovolují. Jak nakonec soud dopadl, není doloženo. Svědkové souboje totiž odmítli proti Janu Šemberovi svědčit, a tak Zikmundův bratr rozšířil žalobu i na ně. Zda došlo k požadovanému odškodnění a potrestání mlčících svědků, již nelze zjistit. Jan Šembera zemřel v roce 1597 ve věku 54 let a jeho tělo bylo pohřbeno v kryptě u minoritů.
