Tučkové Bílá Voda v Městském divadle. Řeholnický klášter pro nepohodlné ženy

Deset let studování archivů a reálných materiálů. Rozhovory s pamětníky a pobývání v klášteře. Tučková se při tvorbě knižní předlohy opravdu činila. Jeden výtisk totiž čítá přesně 688 stránek. A to je sakra hodně! Právě záměr Gombárovy režie a dramaturgie Miroslava Ondry obsáhnout v bezmála tři a půl hodinové stopáži všechno z knihy se ukazuje jako nejslabší místo.

Malou zastrčenou vesnici Bílá Voda, která leží ve stínu pohraničních hor, v minulosti obsazovaly houfy poutníků toužící spatřit zázračnou sošku pany Marie. V současnosti se do místního kláštera dostane Lena Lagnerová, která po nepovedené sebevraždě utíká před minulostí a problémy se závislostí. Najde tam hrstku řádových sester vedených řeholnicí Evaristou. Ukazuje se, že každá obyvatelka kláštera bojuje s vnitřními démony. Při pročítání materiálů z klášterního archivu se spolu s Lenou noříme do temné historie.

Prolínání tří časových rovin vyžaduje extrémní divákovu pozornost, ale stejně se jeví poněkud zmateně. Ti, kdo nečetli knižní předlohu, mají potíže v orientaci, čemuž nepřispívá ani fakt, že mnoho postav hraje jen několik málo hereček a herců. Naopak scéna Evy Jiřikovské evokuje jeskyni a je velmi jednoduchá. Živý hudební doprovod čtveřice smyčců zintenzivňuje zážitek interpretací hudby Vladivojny La Chii. Hudebnice jsou ve fracích, stejně jako řeholnice, čímž je nastolená nevídaná jednota.

Vypravěčka Lena Lenky Janíkové citlivě balancuje na hraně racionální zvídavosti a rozhodnutí pokořit zhoubné bažení po alkoholu. Tento souboj pohybově excelentně vyjadřuje postava Bestie Elišky Skálové, která představuje Lenin temný stín. Srdcervoucí výkony podává Markéta Sedláčková jako Evarista a Radka Coufalová jako Tobie. Role tajemného otce Jana je na Oldřichu Smyslovi, ze kterého vyzařuje nakažlivá pozitivita a hromada naděje.

Také čtěte

Protichůdné pocity Bílé vody

Dlouho očekávaný přelomový román o ženách, víře a zlu.

Celkově vyznívá Bílá Voda v Městském divadle roztříštěně. Snaha obsáhnout i drobné detaily knihy má za následek, že mnohé pasáže zůstávají nedotažené, jako například Leniny rodinné vztahy gradující do střetu s policií. I přesto zůstává Bílá Voda intenzivním zážitkem, který upozorňuje na útrapy nerovného postavení žen v církvi. Děsivost poselství hry tkví zejména v uvědomění, že nejen církev, ale i celou společnost, rozeštvete téměř nejefektivněji skrytou a plíživou manipulací.