Studentský nášup furiantství

V  malé jihočeského vesnici Honice probíhá boj dvou místních rodáků o  ponocenství. Verunka Bušková prahne po sňatku s  Václavem Dubským. Jejich rodiče jsou však známí svým furiantstvím. Situace se komplikuje, když se najde paličský dopis, který vyhrožuje zkázou celé vesnice. Režii má tentokrát pod palcem pedagog Aleš Bergman. Spolu se studentskou dramaturgií Vojtěcha Balcara a  scénou Matěje Prokopa běží vše jako na drátkách. Jeviště je v  úrovni foyer, čehož využívá dvacítka účinkujících nejen k  příchodům a  odchodům, ale efektně rozšiřují jeviště pocitově do celé budovy. Nastolená realističnost 19. století ohromuje a dechberoucí jsou také herecké výkony.

Vyzdvihnout konkrétní herce je extrémně obtížné, všichni se svých úloh zhostili na výbornou. Habršperk Tomáše Henryho Abrahama se vyznačuje solitérstvím a  nadřazeností a  sympatie publika si získává postupně. Sledovat furiantství Jana Lukeše jako Filipa Dubského a Lukáše Bartoše jako Jakuba Buška vyvolává nejen zábavu, ale i  pocity beznaděje a  marnosti. Zuzana Valešová coby malá Kristýna Fialová kombinuje dětskou nevinnost se znázorněním úzkostné viny za čin, ke kterému ji donutil otec manipulátor. Tradiční úprava pohladí na duši. Zároveň zůstává aktuální, neboť furiantství se vyskytuje i u člověka 21. století. Přehnané sebevědomí a okázalé chvástání se některých Čechů s vysokou školou života, kteří hlásají, jak má kdo žít a chovat se, dnes akorát najdeme častěji na internetu než ve vesnické hospodě. Každopádně letošní absolventský ročník činohry v  Našich furiantech předvádí špičkové divadlo.