Pro mimozemšťany jsou lidé pouhý hmyz. Trisolarané řeší problém tří těles

Už od prvního dílu jsou diváci vrženi do mysteriózní zápletky. Začnou jeden po druhém umírat významní vědci po celé planetě. Aby toho nebylo málo, přestávají vycházet veškeré fyzikální výpočty. Souběžně s tím je vám předkládaný pohled do minulosti, kdy o třicet let dříve zuří v Číně Velká kulturní revoluce. Číňané rozhodně nechtějí být ve vesmírném zkoumání pozadu. S mimozemšťany tak poprvé naváže kontakt čínská astrofyzička Jie Wen-ťie. Pak to začíná mít opravdové grády.

Mimozemšťané nejsou z kontaktu s lidmi nikterak odvázaní. Sdělí vědkyni, že pokud s nimi bude pokračovat v klábosení, tak jejich planetě hrozí invaze. Astrofyzička je z celé tamní společnosti tak frustrovaná, že jim odpoví stylem: „Beze všeho! Lidské pokolení je natolik prohnilé, že to tady nezvládá. Zaslouží si vaši invazi. Těšíme se na vás.“ Trisolarané obratem vysílají flotilu směr planeta Země, protože se jim na té jejich moc nelíbí. Potýkají se totiž s neřešitelným problémem 3 těles, zatímco u nás řešíme, co budeme dělat, až k nám za 400 let přiletí ne zrovna přátelští ufoni.

Prolínání několika dějových linií je plynulé. Avšak zejména pohledy do historie jsou rozvleklejší, než bych si představovala. Na druhou stranu hltám postupné odkrývání problémů a životů mimozemšťanů díky hypermoderní virtuální realitě. Seriál utopisticky vykresluje, jak se lidstvo připravuje na příchod Trisolaranů. Někteří je uctívají, jiní s nimi touží bojovat, ještě než přiletí. Z nejbrutálnější scény totálního zničení sekty uctívající vesmírné návštěvníky jako spasitele opravdu vstávají chlupy po celém těle. Loď, která právě proplouvá panamským průplavem, i se svými obyvateli včetně dětí rozmetá nanovlákenná sít na haldu kostek.

Problém tří těles není pouze tuctový sci-fi snímek. Na rozdíl od svých konkurentů pracuje s jemnějšími nuancemi úzkosti a strachu z budoucna. Otevírá podnětné filozofické otázky. Nejsilnější moment pro mě představuje, jak Trisolarané nedovedou pochopit koncept lži. Lidskou rasu, která zbožňuje vyprávění fiktivních příběhů a pohádek, tím pádem vyhodnotí jako vysoce nepředvídatelnou, nepochopitelnou a nedůvěryhodnou. Není pak divu, že nás chtějí „zašlápnout“ jako nějaký malý otravný hmyz.