Monty Python’s Spamalot: Nemusíš být král, abys našel grál

Scénář jednoho filmu komediální skupiny Monty Python přetvořil do divadelní podoby Eric Idle spolu s hudebním skladatelem Johnem Du Prezem. Už od své broadwayské premiéry v roce 2005 sklízí úspěchy, protože získává celkem tři Ceny Tony. Českou premiéru si muzikál odbývá v roce 2010 v Plzni. Městské divadlo Brno volí pro režii ikonického díla zkušeného režiséra Stana Slováka.

Slovák stojí před nelehkým úkolem. Musí si udělat legraci ze samotného žánru, který spojuje herectví s tancem a zpěvem. Slovákova režie zachovává lehkost a vypointovaný anglický humor, ale zároveň přináší lokální vtípky přímo ušité na míru divadla sídlícího na Lidické ulici. Takže jednoznačně souzním s poselstvím jedné z písní, že dobrý muzikál v Brně uděláš, když v souboru a v režii Slováky máš.

Potřeštěná nekorektnost vyžaduje kompaktnost, aby se výsledek nerozpadl jako domeček z karet. Vše drží pohromadě díky sjednocenému souboru pěvecky i tanečně. Na pestrobarevné scéně Christophera Weyerse mě nejvíce baví Petr Štěpán v roli krále Artuše. To, jak mísí vážnost, nabubřelost s parodií, je zkrátka boží. V dalších rolích si užívám Dušana Vitázka jako Sira Lancelota, Ondřeje Halámka v roli Patsyho nebo Hanu Holišovou jako nejvýraznější ženskou postavu Dámu z jezera.

Také čtěte

Bastardí vesmírná pastva pro oči plná otazníků

Když se řekne Bastard, tak si nejen pamětníci Městského divadla Brno vybaví autorské duo Zdenek...

Navíc cítím, že Monty Python’s Spamalot baví nejen diváky, ale i samotné herce, a dokonce i hudebníky. Živý orchestr pod vedením Dalibora Tuže tvoří neodmyslitelnou součást celého zážitku, protože postavy na jevišti hojně interagují zejména s dirigentem, který musí být pořád ve střehu.

Konstatuji, že do humoru od Monty Python bandy jsem musela poněkud dorůst. Nyní už nedám dopustit na rytíře, co říkají „Ni!“. Směju se u klapání kokosů, protože si živé koně musím jen představovat. Slzím smíchy také u bezmocných výstupů Dámy z jezera, která si pořád na něco stěžuje. A co teprve scéna s krvelačným králíkem! Ta mi přijde až moc realistická, protože mi jeden takový skáče doma. Sečteno a podtrženo – bavím se od začátku až do konce! Monty Python’s Spamalot totiž praví, že chceš-li králem být, tak udělej show, najdeš buď Grál, nebo manželku svou.